Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Muran

20.5. 2007 Autor AkinoS Komentáře Komentáře (1) Kategorie Příběhy Hodnocení 9.00 Přečteno x1248

Murana probudila oslnivá záře slunečních paprsků, která zasvítila do jeho pokoje. Nechtělo se mu vstávat ale musel, měl na starosti ještě mnoho věcí, které musel zařídit. Hlavní náplní jeho dne však nebylo pastevectví, nebo zemědělství, byl to král v Temorii, království lidí. Na programu měl dnes mimo jiné i řešení se svými vojenskými poradci možné napadnutí jeho království ohavnými skřety. Muran o tom nechtěl sice ani slyšet, ale lidé už začali tušit, že se něco děje a začaly se šířit fámy o tom, že již za pár dní by měli skřeti dorazit k branám města.


Po skončení veliké porady se všemi svými poradci a veliteli své věrné armády se Muran odebral do své rozsáhlé knihovny, kde často přemýšlel. Když zrovna myslel na svůj lid a na to, jak ho ochrání před skřety, uslyšel znít mohutný zvon, byl to signál útoku na jeho pevnost.

Rychle přiběhl k oknu a s hrůzou pohlédl na tlupu skřetů, kteří zabíjeli ženy na louce a sedláky na poli, nelítostně pobíjeli dobytek, který táhl pluhy.

Strážci města se rychle rozeběhli k nim, ale skřeti stačili utéct. Byl vyslán jeden jezdec, aby obhlédl, jak vypadá situace na cestě. Za několik minut se zděšeně vrátil, rychle běžel k Muranovi, zmateně na něj začal mluvit: ,, Pane, můj pane, je zle!" Muran stále otočen k oknu jen tiše řekl: ,, Co se děje vojáku, mluv." Voják teď už s klidnějším hlasem povídá: ,,Pane, dojel jsem jen na převis hory a v údolí jsem viděl ohromnou armádu skřetů, bylo jich nejmíň tři tisíce, rychle musíme něco udělat, než nás napadnou." Muran se k němu otočil a rozčíleně říká: ,,Nás je sotva tisíc a než by dorazili posily, tak by bylo po nás. Jdi vojáku, vyhlas poplach, ať se ženy a děti schovají do jeskyní a muži ať se chopí zbraní." Voják rychle vyběhl z pokoje a nechal to vyhlásit do celé pevnosti.

Už začalo skoro svítat, pláň před hradbami byla pokryta mlhou, celou noc strážili pevnost dvojnásobné hlídky, kdyby přišel útok.

Podle královských špehů se skřeti utábořili v nedalekém údolí, ovšem lidé tušili, že za nedlouho se před branami pevnosti odehraje nelítostný souboj skřetů a lidí.I když měli lidé, v čele s udatnám králem Muranem, mnohem lepší zbraně, nové technologie a především velice pevné hradby, měli ohromnou početní nevýhodu a proti sobě nejzákeřnější válečníky v celém známém světě.

Když začalo svítat uviděli stráže něco nevídaného, ohromné legie skřetích vojsk pochodovalysměrem k jejich pevnosti, všichni si rázem uvědomili, že bitva právě začíná.

Konečný počet skřetů, kteří se seřadili před mohutnou pevností byl 6000, všichni užasle hleděli do dálky na primitivní válečníky a jen v duchu se modlili, aby přežili.
Muran dal pokyn lučištníkům, ať začnou střílet. První salva zabila jen pár skřetů, tito lidé nebyli přizpůsobeni na boj a s lukem to moc neuměli, ovšem odvaha jim nechyběla, tak stříleli dál.

Skřetí hordy se rozeběhli směrem ke zdi, kde vztyčily žebříky a začali rychle stoupat vzhůru, do pevnosti. Nejdřív lučištníci snadno odolávali, ale poté bylo skřetů moc a začali vlézat do pevnosti, přišel zlomový okamžik, při kterém začne boj muž proti muži. Do pevnosti se vyškrábalo něco kolem tisíce skřetů, zbytek již padl při pokusech vlézt do pevnosti.

Bitva trvala ještě několik desítek minut, ale skřetů čím dál víc ubývalo a už bylo jasné, že lidé tento souboj vyhrají.

Když lidé zabili posledního skřeta na hradbách a pobili i několik uprchlíků, nastala veliká sláva, všichni se začali radovat, ženy s dětmi vylezly z jeskyní a provolávali Muranovo jméno. Muran, až na byl pohled veselý, byl někde uvnitř zoufalý a mrzutý, věděl, že skřetí plemeno tuto porážku nenechají jen tak a budou se chtít pomstít, také si uvědomoval obrovskou ztrátu mnohých odvážných válečníků, proto se rozhodl pro ač bláznivý, tak velmi předvídatelný krok, bude chtít uzavřít společenství mezi lidmi a mágy.

Muran věděl, že to nebude snadné, mágové už od přírody nejsou společenští tvorové a bude muset jednat velmi opatrně, aby mágy neurazil a nerozpoutal tak další válku. Rozhodl se, že se za několik dní vydá na cestu do Mramorového města, prastarého města lidí, kteří zasvětili svůj život magii, město ovládáno nejmocnějšími kouzelníky.

Před tím ale musí postat posla se zprávou svému bratrovi do Edeanoru, nedaleké pevnosti, která není přímo ohrožená, dokud nepadne Temorie, zprávou o jeho vítězství a zároveň žádost o posily, proti možné hrozbě ze strany krutých barbarských nájezdníků, nebo zbytcích skřetích legií.

Hodnocení článku: Hodnocení 9.00, Hodnotilo 1 uživatelů