Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Prvotní spánek

7.10. 2010 Autor Laxinátor Komentáře Komentáře (4) Kategorie Příběhy Hodnocení 8.00 Přečteno x1243

Začal jsem dělat kapitolu nazvanou První roky, ale nakonec se z toho vyvinula věc s názvem Prvotní spánek. První roky nebudou a zapracuju je do každé legendy zvlášť. Hodně se budou vyskytovat hlavně v těch trpasličích, protože ty budou rozpracovány víc. Nedělám si naděje, že tohle dožene úspěch legend o stvoření světa, je to takový všelijaký, ale rozhodně je to nutnost, bez které by bylo složité pochopit další souvislosti.

Sepsané je to opět Antoniem Dirijským a začátek je jakoby jeho úvodník.


Jelikož stvořením světa končí veškeré elfské legendy, které mi byly sděleny a které zároveň stojí za samostatný příběh, a na ně navazuje již jen skutečná historie, jak elfové říkají, a trpaslíci ani lidé ani jiné myslící národy dobu nejranější přímo nezažili, tudíž ji dokonale a dopodrobna zmapovanou nemají, rozhodl jsem se zkombinovat různé pohledy na to, jak že to vlastně mladý a divoký svět vypadal a jak se vyvíjel, a sepsat je do jednoho uceleného díla. Může se vám to zdát troufalé, můžete mě za to klidně odsuzovat, což nejspíše hlavně elfové udělají, ale každý kdo tuto knihu čtete, viňte hlavně sebe a své předky, že mi neposkytli více informací na to, abych se pouze vašemu národu v této části věnoval. A pokud mi bude uděleno to právo zjistit ona chybějící fakta, vězte, že v budoucím dodatku mých spisů je zveřejním tak, jak si to zasluhují.

 

V náboženstvích snad všech ras Linduny existuje jeden jediný společný bod, a to takzvaný Prvotní spánek. Jakmile byl svět stvořen, rostliny začaly růst a zvěř rozběhla se do všech jeho koutů, aby tam požírala jak ty rostliny, tak sebe samu navzájem, nešel po něm žádný vzpřímený tvor, který by byl schopen jakéhokoliv vlastního smýšlení. Tak plynula léta, možná staletí, třeba i miliony let; i když se většina národů shoduje na stovkách, během kterých si svět žil svůj život a bohové, pokud nezemřeli nebo se neproměnili v něco vyššího, se v něm pohybovali podle libosti bez jakéhokoliv skrývání. Pak ale přišel zlom a procitli úplně první inteligentní tvorové. A v tu chvíli se bohové skryli do svých pozemských, podzemských či nadzemských říší a od nově procitnuvších žádali víru ve svou existenci, jíž dokládali jen občas a nepřímo. Neprobudili se ale všichni najednou, jen pár jich otevřelo oči mezi prvními.
Dle elfů, kteří se mezi ony vyvolené řadí, opustili Prvotní spánek ještě další dva druhy tvorů, a to draci, a jak elfové nedávno zjistili, také takzvaní ethilaeové, okřídlené bytosti, o nichž doposud žádná rasa Linduny nikdy neslyšela a až teď, po dlouhých tisíciletích na ni přišli i ti světa nejznalejší. Tedy já sice říkám teď, ale ve skutečnosti byl tento objev učiněn již před třemi stovkami let, což je ale pro nesmrtelné jako pouhé mrknutí oka. Co jsou zač vám bohužel vypovědět nemohu, neboť mi o nich nic sděleno nebylo a já sám se s žádným takovým stvořením jaktěživ nesetkal.
Tedy tři nejstarší byli zrozeni a svět čekal více jak další tři tisíce let na prvního trpaslíka, který do něj svým kladivem vytesal své jméno. Tento trpaslík se jmenoval Kraghil Největší a byl praotcem prvního trpasličího rodu. Trpaslíci jsou v tomto ohledu největší záhadou, neboť známe legendu o osmi rodech, které byly probrány každý v jinou dobu na jiném místě, a to v rozpětí pěti tisícovek let. A co je nejzvláštnější, osmí údajně teprve na své probuzení čekají*. Tento fakt je potvrzen mimo jiné jak elfy, tak i dochovanými anály v podzemních síních Kraghilových.
Před trpaslíky, ale i po nich procitaly v nezaznamenaných časových rozmezích a množstvích nestvůry a bestie, které sice jsou částečně inteligentní, rozhodně však s nimi nikdy nikdo nepřišel do hovoru, a jestli přece, nedočkal se možnosti komukoliv o tom vyprávět.
Poté, co se první dva trpasličí rody probudily, přišla na řadu dvě bojová a primitivní plémě, skřeti a goblini. Zvláště nevzdělaní lidé si pletou společenské, avšak kulturou ne tolik vyvinuté zelenokožce gobliny a divoké šedokožce skřety, kteří se do tlup shlukují výhradně kvůli pudu přežití*.
Po skřetech následoval třetí rod a hned nato z horských jeskyní vystoupili obři, dvou až desetimetrové bytosti, které se v mnohém podobají lidem, jen jsou méně nadaní v řemeslech, poezii či inteligenci, zato vynikají v boji svou silou a odolností. Obři mají mnoho specifik, existují velcí i poměrně malí, známe jednooké kyklopy i dvouhlavé obry a jsem přesvědčený, že kdyby byl někdo tak odvážný a odolný, aby procestoval místa, kde žijí, nalezl by i další zvláštnosti, jimiž se tito velikáni liší i oproti jiným svého druhu.
Až po tisícovkách let, dle elfského kalendáře roku 20 020, procitli první lidé ze svého spánku. To již ale byl svět zažitý ve svém běhu a mnoho válek hladomorů nemocí a smrti už minulo.

Takové je nejběžnější podání otázky probouzení se z „Prvotního spánku", které je nutné zmínit na úvod konce mýtů a začátku skutečné historie, jíž psala ruka všech národů našeho světa.


*Jde o problematiku, která je blíže rozebrána v kapitole „Probuzení jednotlivých trpasličích rodů" spadající pod sekci „Trpasličí náboženství".

**Více se o rozdílech mezi nimi dozvíte v jednotlivých sekcích „Skřeti" a „Goblini" a v kratičkém pojednání na téma „Rozdíly mezi skřety a gobliny".

Hodnocení článku: Hodnocení 8.00, Hodnotilo 1 uživatelů