Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Laxinátorova literární poradna - Rady nováčkům

20.4. 2011 Autor Laxinátor Komentáře Komentáře (6) Kategorie Literární poradna Hodnocení 0.00 Přečteno x1360

Tak, tohle jsem začal dělat pro amatérstvo v soutěži DE Pokladny o Modrého draka a konečně jsem se dostal k tomu, abych to sesumíroval a hodil sem. Myslím, že to přijde k duhu nejednomu spisovateli, ať už začátečníkovi nebo poloprofíkovi. Jde o rady jak psát (fantasy). Rozdělil jsem to na pět částí: Rady nováčkům, pokročilým, pisálkům, spisovatelům a bohům.

Vítej, nováčku-spisovateli, v mé skromné poradně. Pod pseudonymem El maestro Laxinatorre tě provedu světem psaní od kolébky až po nesmrtelnost. Budu ti radit, budu se ti často i smát, ale bude to pro tebe přínosem, to mi věř. Mám zkušenosti. Udělal jsem ty chyby, před kterými tě hodlám varovat, viděl jsem katastrofální výsledky prací vzatých za špatný konec (navíc jen dvěma prsty levé ruky) a má díla jsou v současnosti zde na DE Times očekávaným, i když nedostatkovým zbožím. Tolik k samochvále, stejně nejsem jediným autorem a musím poděkovat i mistru Elrosovi za jeho věcné připomínky a doplnění seznamu. Přejděme k prvnímu dílu - radám pro naprosté zelenáče. A Pokud jsi bažant, co se celý třese na svoje první dílo, nebo člověk, jehož prvotina byla nestoudně strhána (mnou), čti pozorně, možná ti zachráním kariéru.


1. Číst, číst a číst - Pokud nemáte jako jediní na této planetě dar od boha dělat něco, co jste nikdy nikoho dělat neviděli, kdybyste dostali do ruky hřebík a kladivo a aniž byste věděli, že se kladivem buší do placatého konce hřebu, pak tuhle radu přeskočte. A pro 100% populace, která tento dar nemá, platí tohle jako základní pravidlo. Čtením, a nemusí to být ani stejný žánr, který chcete psát, získáte všeobecnou představu o nějaké kompozici díla, o jazyku vyprávění (i když správných způsobů výkladů příběhů je mnoho), o základních pravidlech psaní a zvýšíte si slovní zásobu, což je taky důležité. V ničem z toho vám filmový Pán prstenů, natož pak Eragon, nepomůžou. A čtěte jak mistrovská díla, tak i braky místního typu. Pak poznáte, kde je rozdíl.


2. Promyslete si hlavní dějovou linii dopředu. Když už je příběh jednou napsaný, je těžké ho celý překopávat. Proto není dobré zabít postavu, která jako jediná může zabít arcipadoucha. Leda by měl arcipadouch vyhrát. Konec je jedna z nejdůležitějších částí, ne-li ta nejdůležitější. Proto je nejlepší vymyslet začátek, konec a pár stěžejních bodů. A zbytek doděláte za pochodu.


3. Nemusí jít o něco převratného, protože když si převratné nápady vystřílíte hned ze začátku, nezbudou vám žádné, až budete psát svůj majstrštyk. Hlavně aby to mělo hlavu a patu. Hlavní soustředit se na zvládnutí základů a originalitu nechat na později.


4. Vžijte se do svých postav. Co by udělaly? Je smutné, když velký hrdina uteče před první bitvou nebo naopak když se strašpytel postaví jednotce skřetů. Charaktery se sice vyvíjejí, ale musí je k tomu donutit události. Klasikou je třeba smrt rodičů a následná pomsta. Pitomá (rozuměj pitomě napsaná) postava dokáže zabít všechno.


5. Přímá řeč oživuje a zrychluje děj. To samé krátké věty. Takže vaše učitelka na češtinu měla pravdu.

6. A abych si rýpnul do Angličana... klínová formace opravdu není vhodná strategie pro útok a následné stáhnutí se. Takže v souhrnu - hlavně bitvy a bitky si promyslete. Stačí logika a představivost, ani ve středověku a starověku nebyli všichni vojevůdci géniové jako Hanibal. Takže razte heslo "Dvakrát měř, jednou řež." :-P

7. Každé další přečtení odhalí nové chyby. Ať už ty logické, nebo, což se stává častěji, ty gramatické. A že jste to četli už sedmkrát? No a co, po osmé se to snad nezblázní...

8. Dejte to někomu přečíst (čím víc lidí to uvidí, tím líp), poslechněte si jeho rady (bacha, příbuzní nejsou objektivní... a osobní nepřátelé taky ne) a promýšlejte věcné výtky. Je těžké najít ve svém díle chybu, já přeci vím, jak by to hlavní hrdina udělal. Ale druhý řekne, že to tak nejde nebo že kontext říká něco jiného. Pak můžete buďto změnit myšlenku nebo formulaci. Anebo je blbec váš kritik, ale to už je jiná.


9. Začněte skromně. Čím delší dílo, tím obtížnější je udržet pozornost čtenáře, tím snáz se do toho zamotáte, tím víc tam nasekáte chyb. Nemusíte hned psát epos, jak chudý pasák vepřů porazí Pána zla. Pro začátek úplně stačí drobná část toho příběhu nebo epizody z jeho života. Třeba Jak Pasáček vepřů k božskému meči přišel, Jak Pasáček osvobodil princeznu, Jak zabil zlého čaroděje,... No, anebo použiješ dvě postavy do dvou povídek a nebudeš to ani propojovat. Navíc je tu problém, že u tvorby románu nevydržíš a hned chceš psát něco dalšího, protože tě tyhle postavy nebo tenhle děj prostě omrzí. Taky je problém s tím, když si dáš dlouhou pauzu a pak si nemůžeš zaboha vzpomenout, jak jsi to jen chtěl pokračovat.


10. Když něčemu nerozumíte, nepopisujte to! Hrdina může mít výjimečnou zbraň, aniž byste vysvětlili, co je na ní tak úžasného. Může si dát dobrou večeři, aniž byste museli čtenáři předložit recept. Může seknout po nepříteli, aniž byste se museli babrat v piruetách a zmenšených kvintách. Čím míň konkrétních detailů, tím míň věcných chyb.


11. Držte se hlavní dějové linie, neodbočujtě a neubásněte se k smrti u popisů okolí. Zatím nemá cenu odbíhat od tématu a scházet z hlavní cesty. Les je sice pěknej, ale zabloudí se v něm až moc lehce.

 

Cíl na DE Timesovské stupnici - 3. Až poté přejděte na vyšší úroveň

 

*Pokud máte další návrhy, hoďte je do komentářů a já je (možná) hned zakomponuju do článku.

Hodnocení článku: Hodnocení 0.00, Hodnotilo 0 uživatelů