Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

V zajetí (2)

9.5. 2011 Autor Malekith Komentáře Komentáře (10) Kategorie Příběhy Hodnocení 3.33 Přečteno x1264
Další díl mé prvotiny. Tentokrát se podíváme za skuruty do jejich tábora a vyslechneme si jejich plán útoku na město. Příjemnou zábavu při čtení krkolomných rozhovorů přeje Malekith

Na sever od Sałina, v Horách šílenství, se skurutí tlupa radila ohledně útoku na Hrobku pánů severu.

„Já si myslet, že nejdřív by mět zaútočit naše banda dvacet trolů. A ze strany by je podporovat tlupa třicet skurutů." navrhl neuvěřitelně velký, tlustý trol, který zabíral polovinu poradního stanu.

„No vy zas chtít sebrat nejvíc kořist a taky si nejvíc zabitkařit, že jo?! A my tam zas přijít až když bude hotovo a vy mít kapsy plný jejich zlata na nás zbít jen sračka na jejich zahradách!" vykřikl o dvě hlavy menší skurut.

„Jak se opavužeječ..." trol se zasekl a začal přemýšlet co vlastně chtěl říct. Po chvíli přemýšlení z něj vypadlo: „No to být jedno, prostě to mi takhle nedělat a takhle sem to ani nemyslet. To vy byste to takhle chtít, že jo?!"

„Ne to nebýt pravda!" vykřikl ten malý skurut „My chtít jen..." co chtěl říct nedořekl, protože vstal velitel celého ležení a ránou do jeho obličeje ukončil jejich handrkování.

„Tak dost! Tady velim já a žádný dva dementi mi do toho kecat nebudou nebo si seženu pomoc od skřetů, vy se převlíknete za ženský a zůstanete tady s nima, zatímco my válečníci budeme bojovat!" vybouchl velitel, skurut v černé zbroji a se stříbřenými nármeníky. Určitě to nebyla skurutí práce, protože ačkoliv absolvoval spoustu bitev, tak na zbroji nebyl ani škrábanec. U pasu se mu houpal krásně zdobený, elegantní dlouhý meč a v podpaždí držel černou trnovou helmu. On sám nebyl zbarven jako normální skuruti. Jeho kůže byla hodně tmavá až černá a oči měl spíše jako studny bez dna, černé a neprůhledné. Pohledem dokázal zmrazit i poslední kapičku života v tvorovi, na kterého upřel zrak. A hluboký hlas, netypický na tak malou postavu, zastrašil i velkého trola. Na rozdíl od většiny svých spolubojovníků se mohl pyšnit velmi vysokou inteligencí.

„Uděláme to následovně. Skurutí banda obejde město zhora a schová se do přilehlého lesa. Půjde s nimi i oddíl pavoučích jezdců. A mezitím trolové provedou klamný útok na město. Nalákají na sebe co nejvíc vojáků. Až budou vojáci u nich, z tunelů, kterými se tam v noci prokopou horníci, vylezou goblini a zaútočí na obránce před městem z boku a z nečekaných směrů." na chvíli se odmlčel, aby to co právě řekl mohl vstřebat i ten nejpitomější trol ve stanu. „Skuruti zaútočí poté, co goblini opustí tunely, kteří dají signál - totiž vystřelí k obloze zápalný šíp směrem k městu. Skuruti potom vběhnou do města a v ideálním případě otevřou bránu trolům. Jasné?! Nebo to mam vysvětlovat ještě jednou, protože se někdo rejpal v nose a nedával pozor?! " zakončil svojí řeč o útoku.

Všichni přítomní se chvíli drbali na hlavách, občas si něco nesrzumitelného zamumlali, ale nakonec všichni kývli hlavami, že rozumí. Velitel se na ně zašklebil, pak ukončil poradu a rozkázal, aby se začali připravovat na nadcházející útok.

Ještě před setměním vyrazila amráda skurutů ze svého tábořiště. Vzali si s sebou jen věci potřebné pro boj a pro postavení základního tábora.

Hodnocení článku: Hodnocení 3.33, Hodnotilo 3 uživatelů