Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Zloději, žoldáci a Strážci - 35. díl

6.9. 2011 Autor Jan III. Komentáře Komentáře (2) Kategorie Příběhy Hodnocení 7.00 Přečteno x964

Ano, přiznávám, je to zase jednou trochu kratší, ale zkusil jsem vám to alespoň trochu vynahradit a na místo ústřední postavy tohoto dílu jsem umístil ženu. Možná si ještě pamatujete na baronesu Kateřinu. No přece tu, co uháněla Josepha Lhivroie! Pokud už jste si vzpoměli, pak vězte, že tahle holka to stále ještě nevzdala a opět k za ním vyrazila na návštěvu, na sever. Ovšem jelikož zrovna teď zuří válka, rozhodla se vzít si sebou malý dáreček. A bonboniéra to teda rozhodně není!


Baronesa Kateřina zrovna seděla v knihovně a četla si, když jí posel přinesl zprávy o situaci na severu a také soukromý list od jejího strýce. Oboje nedočkavě očekávala už řadu dní a tak se hned odebrala do soukromí své komnaty. První dopis byl přímo od krále, tedy spíše jeho písaře. V podstatě nic nového. Jenom spousta mlžení o nevýznamnosti skřetí invaze, ovšem přesto, že je třeba postavit se nepříteli s odhodláním a tak dále a tak dále. Prostě samé lži a polopravdy.

To druhé psaná bylo o dost zajímavější. Jednak bylo osobní, dvak líčil situaci u Kectocku mnohem realističtěji. Smolen se dokonce odvážil popsat Gustavův plán protiúderu, přímo na císaře Ragashe a také svoje silné pochybnosti o jeho úspěchu. Největší obavy v něm však vzbuzovalo rozhodnutí nepovolat další oddíly z jihu. Pokud útok selže, zůstane severní hranice prakticky bez obrany. Děsivá představa.

Generál proto žádal svou neteř, aby shromáždila alespoň několik set vojáků a poslala je na sever. Když už nic jiného, posílí tím alespoň obranu Kecotcku. Vše však musí proběhnout tak, aby to vypadalo jako její vlastní iniciativa. Jinak by z toho mohli mít oba dost velké problémy. Obcházet rozhodnutí samotného krále se málokdy vyplácí.

Zajímavé, pomyslela si Kateřina. Jestli je to na severu opravdu tak zlé, nemohl Gustav udělat větší hloupost. Čtyřicet tisíc skřetů to už je pořádná síla. A jestli jsou mezi nimi i temní elfové ze Sheffogu, jistě si troufnou i na dobytí pevnosti. Ne přes dlouhé obléhání, ale přímým útokem. A než dorazí další jednotky z jihu, bude dávno po boji. Tady půjde o dny, možná i o hodiny.

Kateřina měla i další důvod, proč se strachovat o Kectock, než jen osud Regetenu. Josepha Lhivroie. Ano, sice ji bezcitně odháněl a odstrkoval, nestál o ni, ale to jí nevadilo. Věřila, že jednou ho zlomí, když bude trpělivá. Přecejen, tahle krásná hnědovláska už jednou ukázala, že umí čekat. Joseph je možná jako skála, ale žádná pevnost není nedobytná. Musíte jen vědět jak na ni a vytrvat. Tenhle hrad sice obléhala už třetím rokem a o jejím marném snažení si povídala půlka království, nicméně jí to vůbec nevadilo. Lhivroi jí za to stál. A když se to tak vezme, mohla by toho i využít...

Znenadání někdo zaklepal a po vyzvání vstoupil do místnosti důstojník. Zasalutoval a pronesl: „Paní, dorazil plukovník Melvin, s novými rekruty."

„Dobrá, zrovna se to výborně hodí..." Jako na zavolanou. Toho přijal k vojsku ještě její strýc. Žoldák s kopou zkušeností se vždycky hodí, hlavně když už sám velel a verboval. I tak se jí ovšem hodnost plukovníka zdála trochu moc, především pro cizince. Nicméně počítalo se s ním především ve výcviku nováčků. Přecejen, po tolika letech služby se musel něco naučit.

„Přidělte mu těch dvě stě rekrutů z Butoru. I s důstojníky. Ať z nich sestaví smíšený regiment a připraví se na cestu. Vzkažte taky pro Johana a Fabia. Zítra ráno vyrážíme ke Kectocku. Velení nad Borokem dočasně přebírá Rafael."

„Jak si přejete, paní." voják znovu zasalutoval a opustil místnost.

Tak. Tři regimenty, to je zhruba tisícovka vojáků. To by mělo jako posila stačit. Není to sice nic moc, ale větší vojsko už by mohlo u Gustava vyvolat podezření. Navíc jsou to zpravidla nezkušené oddíly, takže se bude moct vymluvit, že přivedla jen „náhradu za padlé."

Pravda, tahle záležitost si sice nevyžadovala její osobní účast, ale ona rozhodně nemínila jen tak sedět na zadku a nečinně sedět, když se může uplatnit jinde. Nehledě na to, že alespoň zase jednou uvidí svého milovaného Josepha.

 

„Sakra, to nás nemohli nechat aspoň pořádně vyspat? Ženeme se sem jako blázni, jen aby nás poslali zase dál!" postěžoval si potichu Herbert, když těsně po východu slunce spolu se zbytkem mužstva nastoupil na nádvoří pevnosti Borok.

„No, nevím, kdo si pochvaloval, jaká to bude pohodička." ušklíbla se Minerva.

„Buďte sakra ticho! Tohle handrkování si nechte na jindy!" přerušil je Melvin, neboť před nastoupené jednotky právě předstoupila baronesa Kateřina. Seděla na koni a na sobě měla lehkou, koženou zbroj a u pasu šavli. Přísným pohledem pohlédla na seskupené vojáky a pronesla: „Nuže, nebudu to zbytečně prodlužovat! Všichni jste tady z vlastní vůle, a ač se vám to možná nebude líbit, dnes vyrazíme na sever, k pevnosti Kectock, abychom podpořili našeho krále a armádu, v boji se skřetími nájezdníky! Pro mnohé z vás to bude křest ohněm, ale já věřím, že splníte svou povinnost, jako správní Regetenci!" Pak tasila svou zbraň a se zvoláním: „Před bojem rozvahu, v bitvě odvahu! Sedmá Královská!" ji zvedla nad hlavu, načež jí mocným výkřikem odpověděly nejen nastoupené regimenty, ale celá posádka pevnosti.

„Pochodem vchod!" zaveleli pak velitelé a celá masa se dala do pohybu, jako jeden muž.

„Nevím, jak vy, ale já už se těším na nějakou tu pořádnou šarvátku, co lidičky?" pochvaloval si spokojeně Melvin. Ovšem ani Herbert, ani Minerva z toho příliš velkou radost neměli. Obrátil se tedy raději na svého druha s halapartnou.

„Hm... A co ty, Jeane? Nandáme jim to?"

Jenže Jean místo toho doslova zbledl jako stěna a v jeho tváři se objevilo něco, co v ní dlouho nebylo. Strach. Jediné, co z jeho úst vyšlo, bylo tiché zašeptání: „Kectock..."

Poznámka:

Smíšený regiment je v Regetenu používán jako označení pro jednotku, složenou jak z pěchoty, tak lučištníků a pikenýrů. Používají se jako podpůrná a záložní jednotka. Jsou k nim přiřazováni hlavně nezkušení rekruti, kteří jsou zde podrobováni výcviku a zvykají si na tvrdý vojenský dril a disciplínu.

Hodnocení článku: Hodnocení 7.00, Hodnotilo 1 uživatelů