Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Zpověď barbarky 2.

19.2. 2012 Autor lorm Komentáře Komentáře (6) Kategorie Příběhy Hodnocení 3.25 Přečteno x1048
Nu. Konečně se mi podařilo dokončit tohle nepovedené dílo. Ono sám jsem se chytnul do pasti a téma jednoduše nesedlo. Raději nehodnotit.

... V zápalu jejího breku mi opět strnuli oči na bilbordu. Nabídl jsem jí kapesník a pobídl aby pokračovala. Se škytavým hlasem pokračovala dále. ...

Hopsali jsme na rozbité cestě celý den. Na noc jsme se zastavili v jednom hostinci poblíž nějakého městečka.  Lokaj objednal dva pokoje a já udivěně na něj koukala. Všiml si mého výrazu a vysvětlil.. Dnes v noci mi měla začít má nová práce.. Nařídil mi, abych se připravila, že večer po západu slunce příjde první úkol. Byla jsem blbá a něvěděla co mě čeká. Myslela jsem si, že budeu něco šít nebo tak něco. Mýlila jsem se. Přesně po západu slunce zaklepal na dveře nějaký starý sedlák. Pošlušně jsem otevřela a doufala, že mi nese stav nebo aspoň nit s jehlou.  Řekl abych se podadila na postel, že se jde umýt. Poslušně jsem čekala co příjde. To co vystoupilo  z místonosti které se říkává koupelna mě šokovalo. Můž vystoupil celý v Adamove rouše oděný.

Úlekem jsem nebyla schopna cokoliv udělat. Vrhl se na mě s větou „Tak to mám rád". Dělal věci co jsem nikdy nezažila. Neuvěřitelně to bolelo a já na nějakou dobu  omdlela. Když jsem se porbrala bylo po všem. Muž se právě oblékal a já nemohouc se pohnout ležela na posteli. Jediné co jsem dokázala bylo pohnout hlavou. Byla jsem od hlavy až k patě plná modřin. Se špatným pocitem, že tohle je jen začátek jsem opět omdlela.



Probudilo mě hopsání na voze. Lokaj si všiml, že jsem otevřela oči a usmál se na mě. Prý vydělal tolik, že nemusí rok vozit boháče.To mě akorát tak rozzuřilo. Kus masa na prodej. Byla jsem celá rozbolavěná a psychicky na dně. Den na voze se mi neuvěřitelně vlekl. Čím více cesta ubíhala tím byl lokaj neklidnější. Řekl mi, že musíme projet průsmykem o kterém panuje mnoho zvěstí o ztracených lidech. Věřila jsem mu a  dostala strach. Potom, co jsem zažila bylo možná snad uplně všechno.  Věděla jsem, že jsme kousek od průsmyku jelikož vzduch zaplavila vlhkost. Lokaj hnal koně jako o závod.  Před námi byla hustá mlha. Taková ta přízemní co je husťoučká skoro jako smetana. Lokaj přibrzdil, ale pokračoval. Jakmile jsme minuli okraj mlhy znatelně se ochladilo. Běhal mi mráz po zádech a nevím zda-li to bylo zimou nebo strachem. Cítila jsem, že příjde něco špatného.

V tu ránu prasklo kolo a my se vysypali z vozu na promočený mech. Ozvala se rána a koně se splašili. Naštěstí se jim nepodařilo utrhnout a tak vláčením těžkého vozu bez kola zastavili. V tu chvíli mi nedošlo co to bylo za ránu. Postavila jsem se a hustou mlhou jsem počala hledat lokaje. Bála jsem se natolik, že jsem ani nechtěla utéct. Po pár desítek krocích kamenitou cestou lemovanou skalami , které měli tak tak znatelný obrys. V dálce pár metrů, v mlze však byl i jiný obrys. V domění, že je to lokaj vyrazila směr obrys. Čím jsem byla blíže tím jsem si  všimala podrobností. Byla to jistě osoba, ale nebyla jedna. Poznala jsem  lokaje na zemi a naproti němu bylo asi pět postav a pět pušek. Každá ta puška mířila na lokaje.  Teď jsem pochopila co byla ta rána. Lokajova zbraň, kterou se chtěl bránit ležela kousek od něj.  Klopýtavě jsem šla stále
blíže. Skupinka si mě všimla a pohotově namířila zbraně na mě. Jeden znich zavelel aby pušky spustili dolů. Potom přistoupil k lokajovi a jeho puškou ho střelil do hlavy. Poupravil ho tak aby to vypadalo jako sebvražda.  Pistole v pravé ruce kousek od spánku. Prohledal ho sebral mu měšec  a přistoupl ke mně.  Šlahl mě pažbou a já upadla do bezvědomí.


A probudila jste se v parku na lavičce a okamžitě mě šla informovat. Zajímávé.. Ozval se telefon a v něm má žena. „Volala mi kamarádka, že u nich ve městě utekla osoba z psychyatrické léčebny oddělení  D".  „Má rezavé vlasy a je značně zavalitá".. Polila mě hrůza a děs.  To byla ona.

Hodnocení článku: Hodnocení 3.25, Hodnotilo 4 uživatelů