Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Mágové pokořeni - komentář K2

11.3. 2013 Autor sir Robin I. Komentáře Komentáře (1) Kategorie Příběhy Hodnocení 8.00 Přečteno x1142
Příběhový komentář o tom, jak Monk of Meo a jeho skřeti trumfli v magii Hodného mágy.
Mezi kamenné zdi věže v Trenčíně pronikal řev hromů, až se sklo třáslo. Bouře zuřila celý den. Část úrody již musela být zničena mocným krupobitím, dole ve městě hrozily záplavy, vzduchem rotovaly obrovské magické víry, které mágům ztěžovaly čarování.
Hodný seděl v ponuré síni s minimem nábytku, která se nacházela až na vrcholu nejvyšší věže Trenčínského hradu. Neklidně bubnoval prsty na stůl a poslouchal hlášení trenčínského arcimága.
"Je to příliš silné, pane," blekotal unaveně a vystrašeně bělovlasý stařec v modrém rouchu, který jindy tak překypoval sebejistotou. "Začíná se to vymykat kontrole..."
Hodný se naklonil dopředu a nevěřícně na mága pohlédl. "Ale ne... Vážně?" prohlásil ironicky. "Nevšiml jsem si. Radši mi řekněte, co to vůbec má znamenat! A mluvte zřetelně a srozumitelně... Myslím, abyste si nechal ty mágské nesmysly o vnitřní maně, mimoprostorové magii a interdimenzionálním časoprostorovém kontinuu!"
"Ehm, to poslední používají smíše astrologové..."
"To je mi jedno!" spražil Hodný pohledem arcimága. "Mluvte už!"
"Tam venku... Je to způsobeno magií," vysvětlil arcimág. "Cizí, silnější, než je ta naše," dodal chvatně, když se vládce nadechoval k jízlové poznámce.
Hodný chvíli mlčel a zadumaně hleděl kamsi za mágovo rameno. "Ano, slyšel jsem o tom. Přisluhovači knížete Václava prý vládnou magií, o jaké se nám nesnilo..."
Arcimág rozpačitě přešlápl. "Ehm, pane... To... To není magie z Pražského hradu."
"A co to je za magii? Sakra, chlape, to to z vás mám tahat větu po větě?"
"No, pane... Je to magie nepřítele..."
Hodný se nevěřícně předklonil a upřeně se na mága zahleděl, očekávaje další informace.
"Kdo?" vydechl tiše.
"Monk... Monk of Meo," koktal arcimág.
Nastalo dlouhé ticho. "Skřeti," řekl nakonec vladař. Další ticho. Zvenku se ozýval déšť. Zdálo se, že už Hodný nic neřekne, když zopakoval: "Skřeti. Skřeti!" zařval z plných plic. "Nás, národ nejlepších mágů na světě, který se schovává za horami ve svých magických věžích a který dává své veškeré zisky jen a jen na magii, překouzlí skřeti?! Vy, nejváženější mág v širém okolí, přede mnou stojíte a klidně mi říkáte, že se neubráníme skřetí magii?!" Hodný sebral ze stolu těžký zdobený kalamář a hodil ho po mágovi. Kalamář se odrazil od neviditelného štítu kousek od mágovy hlavy a spadl na podlahu. Po štítu pomalu stékal černý inkoust.
"Zmizte!" zařval Hodný.
Arcimág ho chvatně uposlechl.
"Skřeti," povzdychl si vládce a složil tvář do dlaní. "Skřeti..."
Venku zadul hrom.
Hodnocení článku: Hodnocení 8.00, Hodnotilo 1 uživatelů