Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Jak slaví Vánoce trpaslíci - Dûrgrimst

27.12. 2012 Autor Madness Komentáře Komentáře (3) Kategorie Literární soutěže Hodnocení 8.00 Přečteno x1026
Takto podle mě trpaslíci slaví Vánoce. Výrazy v trpasličím jazyce jsem si trochu vymyslel a zbytek doplnil z mnoha fantasy knížek. Doufám, že se vám bude moje povídka líbit.

Dûrgrimst

Dûrgrimst, je největší trpasličí svátek. V lidském jazyce by se slovo Dûrgrimst dalo přeložit jako ,,Velké hody,,. Dûrgrimst je oslava nejoblíbenějšího trpasličího boha Gûntera, boha oslav a veselí. Oslava se koná každý osmdesátý pengar, což je třicet osm lidských týdnu. Všichni Grimstborithové, vůdcové klanů, jsou předem upozorněni, aby si stačili zařídit vše potřebné, jako třeba mír se všemi nepřáteli. Oslava se koná ve městě Goragh, které leží uvnitř Beorských hor. Všichni trpaslíci sejdou uvnitř obrovské síně, jejíž dominantou je Isidar Mithrim, safírová růže nevyčíslitelné ceny. Každý trpaslík se posadí ke stolu svého klanu. Po utišení všech trpaslíků (což někdy trvá hodiny), vystoupí král trpaslíků po schodišti ze zlata, které má přesně šedesát osm schodů, jako šedesát osm předešlých králů a pronese: ,,Knurlag qana qirânû Dûrgrimst Ingeitum! Ilf carnz orodüm.,, (Nechť Velké hody započnou. Za rodinu a klan!). Trpaslíci sborově odpovědí oeí! (Ano!) a král řekne: ,, Smer voth.,, (Podávejte jídlo). Na stoly se donese tolik jídla, až oči přecházejí. Maso z divočáků, trpasličí pivo, víno, sladká medovina a brambory. Po snědení takového množství jídla (až si říkáte, jak se to do těch malých těl vůbec může vejít) se zavřou brány a zapečetí na dva pengary (přibližně jeden týden). Započnou oblíbené trpasličí soutěže. Jako první se soutěží v ,,Síle žaludku,,. O co jde? Trpaslíci si přinesou takzvané pekelné pivo, o kterém se tvrdí, že ho dokáže vypít pouze trpaslík. Aby taky ne. Pivo se totiž vyrábí následovně: Nabere se vada z Tichého močálu, ve kterém skuruti pochovávají své mrtvé a dají do ní kůži šneků a chlupy šrrgů (velcí a smradlaví vlci) a zanesou se do zvláštního sklepení, ve kterém zůstanou po dobu dvou let. Poté se kůže a chlupy vyndají a to co zůstane se považuje za pekelné pivo. Do soutěže se přihlásí pouze několik soutěžících. Všichni před sebe dostanou dvoulitrový džbán (trpaslíci jsou známí svojí chutí k alkoholu proto je nejmenší čepovaná míra dva litry) a vypijí je. Pak se donesou další džbány a tak to pokračuje až do konce. Trpaslík, který pivo nedokáže vypít, automaticky vypadává, dokud nezůstane pouze jeden jediný. Vítěz proslaví sebe i svůj klan. Trpaslík, který se vzdá jako první, je zbaven svého vousu a chlupů na nohou a do smrti nazýván nagrou (něco jako lidské To je ale dřevo). Pro trpaslíky není větší potupou, než být zbaven vousu natož chlupů na nohou. Další je oblíbená soutěž, která nemá žádné jméno. Účastníci jsou hlavně svobodní trpaslíci. Do řady se postaví devět trpaslíků a jedna ošklivá trpaslice. Vybraný nešťastník se postaví před řadu, a pokusí se určit, kdo je trpaslice. Nám to připadá lehké ale problém je v tom, že trpaslice mají také vousy a v obličeji i postavou nejdou rozpoznat od trpaslíka. Díky tomu vznikla pověra, že trpaslice neexistují a trpaslíci prostě jako malí vyskakují z děr v zemi. Pokud trpaslík určí jako trpaslici trpaslíka, okamžitě se stává manželem ošklivé trpaslice. Pokud vybere trpaslici, může si vybrat jakoukoliv trpaslici za svou ženu. Po ukončení všech soutěží, se trpaslíci navrátí do svých domovů a vezmou si s sebou jednu ze svých nejoblíbenějších věcí. Odeberou se do zadní části obrovské síně, kde je do skály vytesána gigantická socha boha Gûntera. Všichni trpaslíci pokleknou před sochou a pronesou: ,,Azt jok jordn rast.,, (Žehnej mé rodině a klanu). Poté položí na zem věc a jdou spát. Další den mají na výběr. Buď dojdou před sochu, a vezmou si ze země jednu věc, která se jim líbí a nebyla obětována bohu (tj. král si jí neukradl) nebo nikam nejdou a bůh jim poskytne štěstí po celý rok.  Tento zvyk má už velice starou tradici a doposud se uskutečňoval každý rok. I v dobách války. Trpasličí děti dostávají dárky podle několika věcí, které udělali. Počínaje vykopaným zlatem a konče počtem umlácených šrrgů. Rodiny samozřejmě podnikají spousty vánočních činností. Ta nejoblíbenější mezi rodiči je obdoba našeho házení střevíce přes hlavu. Nejstarší člen rodiny vezme nejmladšího člena rodiny a hodí ho přes hlavu tak, aby dopadl obličejem na zem. Pokud si trpaslík zlomí nos, zůstane po dobu pěti let doma. Pokud si nos nezlomí, je připraven na boj a nechá se naverbovat do armády.  Další oblíbenou činností jsou koledy. Každá rasa má své písně, které používá k oslavám ale pouze lidé a trpaslíci používají dětské koledy. Pouze jednu z nich jsem dokázal přeložit do lidského jazyka ta, aby dávala smysl:

 

 

 

Menhir

Daleko, daleko v horách,

Hluboko, hluboko v zemi,

Je ukryto město Horvach,

Město zaslíbených.

Město velké jako Hobití Kraj,

Co dodat, pro trpaslíky ráj.

Kdysi dávno žil trpaslík,

Ten jmenoval se Menhir.

Známý hlupák a balík

A doprovázel ho Ballhir. (kouzelná bytost)

Šly dlouho, daleko po cestách a horách,

Až našli, co hledali: město Horvach.

Zastavili se před mohutnou branou,

Pevnou, však ze zlata ukovanou.

Bouchali do brány, nadávali, řvali.

Uvnitř je slyšeli, však jakoby z dáli.

Pět týdnů před branou Menhir stál,

Až Ballhir zeptal se nepůjdem dál?

Trpaslík stále však před branou čekal,

Ballhir raději zpět domů spěchal.

Za dlouho našla ho lidská mláďata,

Trpaslík zkameněl, byl bez života.

Proto se kámen bez užitku nazývá menhir.

Říká dnes po světě všem rasám Ballhir.

 

Další dny rodiny stráví spolu, což se moc často nestává. Otcové obvykle popíjejí v hospodě, a jejich manželky je hledají a nadávají. Děti se scházejí venku a chodí, kam nesmí, blbnou a poté brečí, když jim za trest maminky zakážou koukání na jeskynní malby. Poslední den se všichni členové rodiny, počínaje tatínkem a konče děťátkem, vyspávají z kocoviny, protože bez kocoviny nejsou velké hody. Každý trpaslík, který se neopije, je za trest na týden vyhoštěn z Beorských hor. Po otevření bran trvá pěknou chvilku, než se vše dostane do každodenního režimu.

                                                                                                                                           Madness

Hodnocení článku: Hodnocení 8.00, Hodnotilo 3 uživatelů