Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Fantasy příběh:Půlčík

8.4. 2013 Autor Ezio Auditore Komentáře Komentáře (0) Kategorie Příběhy Hodnocení 0.00 Přečteno x1241
Rozhodl jsem se publikovat tento příběh z mojí dílny.Ne proto, abych na tom vydělal, ale docela mně zajímá kritika. Je to můj první příběh a doufám, že se vám bude líbit. Tady je prvních deset dílů.

 Půlčík

Část 1. Úvod

Byl jednou jeden malý skřet a jmenoval se Půlčík, nejspíš proto, že byl o hodně menší než ostatní skřeti. Ale hobitům byl podobný i v něčem jiném. Nebyl krvežíznivý a zlý jako ostatní skřeti, ale měl rád spíše mír. Dokonce ani neměl rád temnotu. Tyto vlastnosti se mu doposud dařilo skrývat, avšak jakmile byl povolán do boje proti trpaslíkům rozhodl se dezertovat. Ne proto, že by byl zbabělý, ale protože nechtěl ubližovat ostatním. Rozhodl se, že uteče do Hobitína v Kraji, kde žijí ta malá mírumilovná stvoření.

Část 2. Plán

Jenže utéct to se lehko řekne, ale těžko provede, když nikdo nesměl Skřetosluj opustit a všechny východy včetně skrytých hlídali stráže. Napadlo ho, že by se mohl přihlásit jako stráž a potichu se dostat ven. Ale tento nápad hned pustil z hlavy, protože stráže museli mít alespoň nějaké zkušenosti v boji a to on neměl. Tehdy mu totiž bylo pouhých patnáct let.Nakonec se rozhodl, že uteče jakmile na Skřetosluj zaútočí trpaslíci a propukne chaos.

Část 3. Útěk

Když skřetí hlídky zpozorovali blížící se armádu trpaslíků, měl půlčík již dávno vše připraveno. Pár kousků elfího chleba, jenž sem přinesli skřeti spolu s dalšími věcmi zabitých elfů a jímž pohrdali, protože v něm nebylo žádné maso a samozřejmě také mapu okolí. Jakmile zazvonily zvony na poplach všichni skřeti se bezhlavě vrhly k hlavní bráně Skřetosluje, čehož Půlčík využil a tajným vchodem zmizel ve stínu stromů za Skřetoslují. Boj ho už vůbec nezajímal. Pocítil svěží vzduch a sluneční svit namísto temnoty a prohnilého zápachu skřetího doupěte.

Část 4. Noc

Bez váhání se rozhodl jít. Cestu si naplánoval přes Lorien a tam chtěl požádat o pomoc elfy. Byl někde za polovinou cesty, když se rozhodl přenocovat v houštině. Ukousl si kousek lembasu opřel se o svůj plátěný batoh a pomalu začal usínat. Jenže mu to nějak nešlo, když měsíc svítil nejvíc stále byl vzhůru. Možná za to mohl fakt, že ještě nespal jinde než v Skřetosluji, ale možná také úplněk. Po chvíli uslyšel šramot, jenž ho probral z ospalosti. Za okamžik spatřil dvě postavy, které na sebe mluvily jeho rodným jazykem. Ano, byli to skřeti. Stěžovali si proč zrovna oni museli hledat toho malého hlupáka. Půlčík zpozorněl, poněvadž mu došlo, že skřeti útok trpaslíků nejspíš odrazili. A všimli se, že utekl a tak ho hledají. Rozhodl se počkat než přejdou. Pak usnul.

 Část 5. Útěk do Lorienu

Ráno ho probudil hustý déšť. Ukousl kousek lembasu a okamžitě ho zabalil do batohu. Ihned vyběhl s vědomím, že skřeti, jenž ho včera hledali se nejspíš někde ukryli. A opravdu. Schovávali se v skalním převisu. Viděli ho běžet lesem a tak se vydali za ním. Byli rychlejší, tak Půlčíka rychle doháněli, ale on už se blížil k branám Lorienu. Běžel s rukama nad hlavou a poklekl před bránu. Jeho pronásledovatelé se na něj už řítili s mečem v ruce, ale v té chvíli dostali zásah od elfích lučištníků. Prvního skřeta zasáhl šíp do hlavy a okamžitě ho zabil. Druhému skřetovi šíp probodl hruď. Sice umíral, ale ještě vzal meč a rozmáchl se s ním, aby ho hodil po Půlčíkovi. V tu chvíli dostal hned několik zásahů šípy a mrtvý padl k zemi.

Část 6. Výslech

Otevřela se brána a v ní stal samotný Elrond. Řekl Půlčíkovi, ať nic nezkouší, že na něho míří několik lučištníků. ,,Hoď mi batoh a představ se", řekl Elrond. Půlčík mu hodil batoh a představil se. Elf se ještě zeptal: ,,Můžeš mi říct své jméno a nejen rasu? ,,Půlčík je mé jméno", odvětil. Elrondovi to přišlo divné, tak prohledal batoh a našel tam mapu okolí Skřetosluje a lembas. ,,Ty jsi skřet a zabil jsi naše bojovníky", zvolal. Půlčík se přiznal,že je skřet a vysvětlil Elfovi, proč a jak se dostal do Lorienu. Elf mu nevěřil, avšak jako důkaz mu posloužili dva mrtví skřeti před bránou. ,,Proč bych ti měl pomáhat dostat se do Hobitína", otázal se Elrond. Půlčík mu pohotově odpověděl,že je vlastně mučený elf a není zlý jako jeho druzi. Elrond chvíli přemýšlel,ale pak se rozhodl, že mu pomůže. Nabídl mu tedy, ať v Lorienu chvíli zůstane a poví mu vše podrobně a že mu elfové zatím připraví něco na cestu. Půlčík s radostí přijal.

Část 7 Příprava na cestu

Půlčík vše podrobně popsal. Elrond se podivil, jak mohl se skřety tak dlouho žít,ale ani on neznal odpověď. ,,Ukázal jsi,že víš jak vznikli skřeti,ale to již není tvá rasa. Půlčík se podivil. Elrond mu prozradil, že od teď bude hobit. ,,A proč?", zeptal se Půlčík. ,,Chceš-li do Hobitína musíš být hobit." Bývalý skřet souhlasil, ale žádal od Elronda, aby ho trochu zasvětil do života hobitů. Ten mu popsal, jak jsou hobiti hodní mírumilovní, že se rádi starají o svá políčka a ještě raději jedí co na nich vypěstovali. To se Půlčíkovi hodně zalíbilo. Elrond mu ještě popsal na jaké tři kmeny se dělí hobiti a oznámil mu, že se bude nazývat Chluponohem. Dále mu ještě daroval lembas, bílou plátěnou košili a hnědé kalhoty a také meč o kterém tvrdil, že má čepel z mithrilu. Popřál mu hodně štěstí a radil mu, ať nechodí přes Khazad-Dum.

Část 8 Cesta lesem

Půlčík se po chvíli cesty zastavil, aby si naplánoval cestu a rozhodl se jít přes Khazad-Dum i přesto, že mu Elrond radil, ať tam nechodí. Hobit si totiž říkal,že to nebude obcházet přes Mlžné hory, když je Morie stejně opuštěná. Nevěděl však proč. Vydal se tedy na cestu do hlubokého lesa, ve kterém bylo podivné ticho. Náhle ho něco zvedlo do vzduchu. Hobitovi hned došlo, že ent byl ten, kdo ho zvednul. ,,Kdo jsi, nikoho tak malého jsem ještě neviděl." Půlčík mu řekl, že je hobit a chce se přes Khazad-Dum dostat zpátky do Hobitína. ,,Aha hobit, už jsem o vás slyšel, ale ty jsi první, kterého jsem kdy viděl", pravil ent a nabídl Půlčíkovi, že ho odnese až k branám Morie. Hobit bez váhání souhlasil. Před tím, než hobit vstoupil do té brány ho ent upozornil, že Morie je již přes sto let opuštěná, on sice nevěděl co se tam stalo, ale viděl odtamtud utíkat trpaslíky. Tak mu řekl ať si dá pozor a vrátil se na své místo.

Část 9 Morie

Jakmile vstoupil Půlčík do Morie zasáhlo ho hrobové ticho a prázdno. Od enta slyšel pouze, že odsud utíkali trpaslíci, ale proč mu stále bylo záhadou. Přes sebou viděl obrovské kamenné schody, které nevypadaly příliš stabilně. Až nahoru je přešel v pořádku, ale od vrchu schodů ho oddělovala propast, jenž vznikla tím, že se v tom místě rozpadla část schodů. Vzal batoh a přehodil ho přes propast. Poté se sám mohutně odrazil a skočil. Hned jak dopadl na poslední schod, tak se schod prolomil a spadl do hlubin mithrilových dolů Khazad-Dum. Celou Morií to zadunělo. Půlčík se vytáhl nahoru, popadl batoh a utíkal pryč. Když doběhl do hlavní síně viděl tam spoustu koster. Pak uslyšel jemu již známý křik-skřetí. ,,Ano to byla záhuba Morie", řekl si. Vzal rychle batoh a nohy na ramena. Za ním se řítily stovky skřetů. Doběhl až do místnosti, kde nepochybně byla brána ven z Morie. Zavřel dřevěné dveře, kterými se dostal do této místnosti na petlici. Brána Morie byla z mithrilu, takže se prorazit nedala. Když se již skřeti dostávali přes dřevěné dveře, spatřil Půlčík díru ve dveřích, která vypadala jako po meči. Vzpomněl si na meč, jež mu daroval Elrond a pochopil, že věděl o tom, že Hobit půjde přes Morii. Rychle ho vzal a zasunul ho do díry v mithrilové bráně. Ta se otevřela. Půlčík z ní vytáhl meč a běžel ven. Jakmile ho vyndal z brány začala se zavírat. První skřet ještě proběhl, ale druhého brána rozmačkala.

Část 10 Souboj

Půlčíkovi došlo, že se bude muset se skřetem vypořádat. Skřet měl v ruce lehce ztupenou dýku a Hobit obouruční mithrilový meč, ale i přesto byl skřet ve výhodě, protože s dýkou uměl zacházet výborně a Půlčík ještě v ruce meč nedržel.Skřet se pokoušel Hobita několikrát seknout, ale Půlčík se s mečem kryl dobře. Nakonec došla skřetovi trpělivost a bezhlavě se rozběhl proti Hobitovi, ten uhnul a vrazil skřetovi obouruční meč do zad. Meč vyjel až břichem. Půlčík ho vytáhl, ze skřeta vystříkla krev a padnul mrtvý do močálu, který se nacházel před branou. Bažina zabublala a Hobit utíkal dále do temného hvozdu...

Hodnocení článku: Hodnocení 0.00, Hodnotilo 0 uživatelů