Dark Elf Times
Internetová základna hráčů Dark Elfa
Zlomky Blábolské, list prvý
0.00
x2063
... aneb i na mne dolehla móda uchovávání a zálohování příběhových komentářů. Tyhle jsou za můj první věk v poslovské 2F. Začal jsem v půlce věku, tak těch storek není tolik.
Nečekejte klasické příběhy ve stylu Sýra Robina, nýbrž pološílené zmatlance pseudokomediálního rázu. Jo a s haldou popkulturních odkazů navrch.
Skurutí náčelník Malekith, svého času jediný skurut, který se kdy pokoušel o uměleckou dráhu, jež mu ale byla zapovězena nechápajícím otcem - velkým válečníkem a také podlou nicnechápající trpasličí kritikou, si lebedil na lůžku. Zrovna mu totiž přivezli zbrusu nové teploučké ponožky sešité z těl porobených národů. Jeho tažení vypadalo úspěšně, i když slávy svého otce ještě nedosahoval. A jak si tak pohodlně poléhával, libě se předváděl před ukořistěným zrcadlem z leštěného stříbra a slastně si mlaskal, jak mu konečně není zima na nestříhané nehty, přiběhl posel.
"Urgh-sr-grlaah. Kan-rut-blablablablabla," vychrlil ze sebe vyděšeně posel. V obecné by to znamenalo něco jako: "Velký náčelníku Malekithe, vládče bažin i hvozdů, šedivý plameni, který jak cvok poskakuje na hromadných hrobech svých nepřátel, nesu Vám špatné zprávy. Jdou po nás všichni sousedé s Plačícím Fénixem na zástavě!"
Malekith, toho času již bitvami zocelený bojovník, který na poezii i prózu dávno zanevřel, ihned vyskočil. Jen díky novým protiskluzovým podložkám na svých fuseklích (nejspíš šlo o kuří oka na chodidlech barbara, co dřív tu kůži ještě nosil) neuklouzl a nespadl zpět na lůžko. Okamžitě velel k mobilizaci. Všichni museli do zbraně a vytáhnout svým městům na pomoc.
Do bitvy dorazili ale moc pozdě. Město již hořelo a sedgarovi vojáci, divocí barbaři, jejichž rod byl Teplými ponožkami rozprášen po polovině známého světa, již pilně a chtivě rabovali, ničili, zabíjeli a znásil... Ne, počkat, tohle je skurutí město, takže jsem si jist, že znásilňování se tentokrát nekonalo.
Malekith si jen odplivnul a zasakroval. Věděl, že nemá cenu se do bitvy zapojovat. nepřátel bylo příliš. "Hur Drkblud!" procedil mezi tesáky. Myslel tím, že je velká škoda, že je největší bojovník v říši Malus Darkblade na západní frontě a nemůže pomoci.
Jaké bylo však jeho překvapení, když se druhého dne ráno dozvěděl, kolik měst padlo za oběť nájezdům Slz Fénixe. Pět! Div, že velký skurutí válečník neroztrhal své generály, jak byl nepříčetný. nebyl ale sám. Nad celou aliancí Teplé ponožky se stahovala mračna porážky.
"Jak to myslíš, že jsme vyřízení!? U všech Temných, taková drzost!" Vysoký šílený hlas Krakzy Morové trhal uši snad ještě víc, než její pověstný bič rval maso z těla. "Budeme vyřízení, až JÁ to řeknu! A já ti povídám, že můj bratranec Vordamoth přijde!" Odmlčela se. Snažila se uklidnit své rozbušené srdce, kderé se jí zoufale dralo z hrdla ven spolu s divokými slovy. Nechtělo poslechnout. Nikdo tady nechtěl poslechnout. Krysy.
Koutkem oka zahlédla hemžení mezi její osobní gardou. Výkvět elfské armády, pche! Teď si tam ti disciplinovaní bijci bez bázně a hany mezi sebou špitali a každou chvíli těkali pohledy z posla ke dveřím a zase zpět. Baby, co se rozklepou při sebemenším náznaku nebezbečí. Krakza si odplivla.
Vzduchem obet zasvištěla předzvěst bolesti. Vystrašený posel zařval podruhé. S ušním lalůčkem opustil jeho tělo i poslední zbytek cti. Nohavicí, rozklepanou strachy jako útlá bříza ve vichřici, vytékal potůček žluté tekutiny. Nebýt kůže temného elfa šedá za všech okolnosti, jistě by se zarděl.
"On přijde! Uvidíte, vy sráči, že přijde!" Kdysi nejmocnější vládkyni temných elfů teď přeskakoval hlas šílenstvím. A zoufalostí.
"Paní," ozval se velitel její gardy, "co kdybychom poprosili o pomoc Teplé ponožky..." Vzduchem prolétla dýka a než se gardista nadál, sesunul se v krvi k zemi.
"S děvkami a nepřáteli našeho pána se nespojíme! Rozuměli jste mi, vy krysí hovna? To tady radši zhebnu."
Její poslední věta ukončila spor. Ne snad, že by měla ona samotná takový dopad, ale v tu chvíli se hradní komnata jejího sídla na Ostrově mrtvých, posledního útočiště kdysi velké vladařky, otřásla a zdi se začaly sunout na zděšené obyvatele tvrze. "Jsou tady," zašeptal posel, který se mezi tím dávno choulil do klubíčka na podlaze a rezignoval na jakoukoli činnost.
"Taste meč..." Nedokončila větu. Doprostřed místnosti se přihnal tři sáhy vysoký démon. Ani se nemusel zastavovat a vyřítil se rovnou na velitelku pevnosti. Ta se ani nestihla rozkoukat a už se její hlava nesměle kutálela po zemi. Hned za ní následovalo i tělo. Tak zemřela Krakza Morová, ničitelka světů, posedlá hubitelka veškeré neelfské chamradi a hobitů obzvlášť. Byla třetí a poslední toho jména. Bohové pozřete její duši a zatraťte ji.
Skřet ve zlaté zbroji se zástavou Fénixe pozvedl svou šavli nad hlavu. Jeho sebranka hrdlořezů vítězoslavně zaryčela. Ostrov byl jejich. Vítězství bylo jejich. Budoucnost patřila jen jim.Darksai spokojeně zamlaskal a pohladil si majestátní špičáky. Dnes se zlíská jak hovado. Při té myšlence se zachechtal a ukousnul si z temnoelfí kýty - narychlo spíchnuté svačiny. "Sice páchne chcankama, ale co..." pomyslel si.
Zdrcený král OH ja lamka ledabyle odhodil dvě malé ponožtičky, velké tak akorát pro panenku Barbarbíe jeho dcerky, a snažil se zkrotit svůj rozrušený dech. Srazily se. Jakoby tomu idiotovi a budoucímu eunuchovi, o to už se postará, milionkrát nekladl na srdce, že je v těch ponožkách zakletá starobylá moc. Legenda praví, že je s nimi spjat blahobyt nejen jeho říše, ale i všech dalších, jejichž vládci na ně přísahali. Osm říší bylo ohroženo na existenci jen pro jednu neschopnou generálskou pradlenu. "Generální idiot to je..." OH ja si odfrknul.
Chystala se závěrečná bitva, která měla rozhodnout o osudu celé jejich aliance a on toužil použít svou tajnou zbraň - posvátné hedvábné ponožky. Jen v nich, a v ničem jiném, plánoval vyjet na svém grošákovi doprostřed řad nepřátel a setnout mil_ovu hlavu. Tím by strhl misky vah osudu na svou stranu. Ale co teď? Současná velikost jeho slavných fusek mu mohla posloužit maximálně jako ochrana...
Myšlenky mu přetrhl petan, jeho nejsilnější spojenec, který mu přispěchal na pomoc skrze starobylou vojenskou smlouvu.
I on svým pohledem zklamaně přehlédl miniponožtičky a vyzval svého druha k činu. Bylo nutno zformovat vojsko a vyrazit.
Bez nejmenší naděje na úspěch oblékl velkokrál OH ja lamka, toho jména hodný, své ponožky, každou na jeden malíček, opásal se mečem a vyrazil vstříc jisté smrti. Pro jistotu si ale vzal i normální oblečení a brnění, neboť kouzlo bylo pryč.
Domlouvali? Kdeže... Jako báby na tržišti se hašteřili. Handlovali mezi sebou tu poctu a povinnost v jednom, jak kdyby šlo o nějaký výhodný artikl. Většina z nejmocnější osmičky členů řádu Slz fénixových chtěla pochopitelně sama vejít do dějin jako hrdina, který svět osvobodil a zbrodil Zem DE krví temných elfů a hlavu samotného Dark Elfa narazit na kůl před městskou branou.
Většina z nich, vyčerpána těžkými boji jak s přisluhovači temného pána, tak i se dvěma hlavními frakcemi světskýc nepřátel - stále odolávajícím Discoworldem a dokonale odrovnanými Teplými ponožkami - nebyla schopna se tohoto úkolu zhostit. Byli tu ale tací, kteří z prolité krve povstali silnější, než kdo kdy před nimi.
Nad všemi čněla autoritou vypasená bestie s nablýskanými kly. Tedy až donedávna tomu tak bylo, že si sephmind dokázal zjednat pořádek. Dnes to ale vypadalo, že se proti němu jeho spojenci spikli. Ruce založené na prsou, smrtící sekyra houpající se u boku. A přesto on nebyl tím vyvoleným. Nechápal to. Když při dnešní poradě všichni ostatní přišli s tím, že opouštějí jeho kult a dají přednost risimimu, elfu, který je vším, jen ne zženštilou neškodnou dřevomilnou bytůstkou, bral to jako nepovedený vtip. Žert to nebyl, to mu došlo záhy. Nejdřív přemýšlel, má-li se vzbouřit, ale bylo mu jasné, že sám by stejně nic nezmohl. A alianci jasně vládl hlas většiny.
Teď sephmind rozrušeně dýchal, ale ukázal pokoru svým společníkům. Jako první ze všech pozvedl dýku a na dlaň si vyryl ornament připomínající kapku ověnčenou plameny - slzu fénixe. Tím bylo rozhodnuto.
risimi se vítězoslavně ušklíbnul. Bylo dokonáno. Snad již zítra svrhne tyrana a sám nastoupí na jeho místo. To teprve svět pozná, zač je toho environmentální socialismus.
Copyright © 2007 created by Dave Lister | 602442 unikátních návštěv - 214 dnes - 358 včera - poslední 10:04 - 6 online