Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Můj první básnický záchvat

6.5. 2013 Autor Ezio Auditore Komentáře Komentáře (0) Kategorie Poezie Hodnocení 0.00 Přečteno x1115
Jednoho dne jsem si řekl, že trochu okořením svůj komentář, aby nebyl stereotypní, tak jsem sesmolil tuto báseň. Posuďte sami, jak se povedla.

                                            Aragorn

 

Jeho meč není ledajaký,
má v sobě ducha války.
Úlomek jeho zastavil temného pána,
prst i s prstenem sťala mu rána. 

A on sám ?
Otec mu umírá v útlém věku,
v mládí žije v Roklince.
Nepobývá tam jen s elfy,
to díky své matince.
Po jeho odchodu marně ho hledá,
vzal si svůj meč a bude se bít, běda.

Později zažívá mnoho boje.
Za porážku temného pána může i on
a také jeho voje.
I když nejlepší nebyly jejich zbroje.

Co dál o něm lidé povídají ?
Že prý s elfkou malé dítko mají.
Kluka, dědice trůnu,
po svém otci jistě zdědí korunu.

Gondoru v míru vládne,
tak jako jeho předci řádně.
Není žádný div,
že vlasy má sivé,
však sám už ví, že na smrtelné loži
již v brzké době se složí.

A nevstane.
Dlouhý jest jeho život,
přes dvě sta let.
Však již je mu konec,
už nevrátí se zpět.

Hodnocení článku: Hodnocení 0.00, Hodnotilo 0 uživatelů