Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Our Generation a vraždící jablka

17.12. 2013 Autor Sharpthrower Komentáře Komentáře (0) Kategorie Dění v ligách Hodnocení 0.00 Přečteno x1038
Momentálně jsem zařazen jako komentátor do ligy ZZ1, kde vytvářím sarkastické příběhy na účet zdejších farmářů Our Generation. 

Poznámky k příběhu:

V mé první sérii příběhů jsem psal o Lordovi, který zpronevěřil deky z klanové pokladny a vystavěl obrovský luxusní klub. Cade Skywalker to zjistil a Lorda potrestal tím, že ho donutil tančit v gaybaru a poslouchat One Direction. Mimo jiné zde figuroval i Divoch, který pořád jen hrál golf.

Cade a Darth Tyranus jsou jeden člověk, ale ne v tomto příběhu. 

Tento věk jsem Our Generation situoval do role kapitalistických akcionářů bojujících se socialistickými Posly, kteří obsadili a znárodnili klub Our Generation, který Cade vnímá jako zdroj hromady deků.

Enjoy :)

P.S. Nejedná se o nějakej trhák, je to standardní ligovej koment.



Dva muži v kápi se na sebe podívali, otevřeli dveře a vyšli na ulici. Měli na sobě zavěšené kartóny plné jablek s ochrannou známkou Our Generation. Jablka byla čerstvá a pečlivě vybíraná, nemohlo se stát, že by mezi nimi bylo nějaké zkažené jablko. Rozdavači začali vyvolávat slogany a lákali občany na lahodná jablka přímo z kapitalistických zahrad Our Generation. 


Celou tuto grotesku sledovali z povzdálí kapitáni městské stráže. Z předchozích setkání už věděli, že čerstvá jablka se narozdíl od shnilých a měkkých jablek pěstovaných v této zemi dají použít jako velice tvrdé a nebezpečné projektily. Chvíli se dohadovali na postupu, ale uvědomovali si, že jim dochází čas, protože oba rozdavači pojali podezření a začali hledat eventuální únikovou cestu. Nakonec se kapitán rozhodl. 

"Použijeme ten novej prototyp a bude!" 

"Ale pane, stále nevíme, jestli neublíží i občanům.." 

"To je mi jedno, ale chci ty kapitalistický hajzly a jejich jablka zničit a rozdupat!" 

Po tom, co si kapitán obhájil své konání, přinesli dva strážní velkou bednu, s několika nápisy, například "Nebezpečné", "Pozor, nebezpečí" a další. Na kapitánův povel strážní odklopili víko bedny. V tu chvíli se z ní vyhrnul roj okřídlených červů, kteří se během vteřiny zorientovali a vyrazili přímo k jablkům. Než je rozdavači stačili zpozorovat, bylo už pozdě a červi už znehodnocovali jablka. Oba rozdavači se dali na útěk. Utíkali jako nikdy předtím, ale červi je nepronásledovali, protože i přes svou rychlost měli dost práce s jablky. Podařilo se jim vyhnout všem strážím a schovali se v temné uličce, kde přečkali do hluboké noci a pak utekli, aby informovali svého velícího důstojníka o tomto novém problému. 

Velící důstojník jejich výpovědi nevěřil. 

"Lítající zabijácký červi? Ha! Takový kecy. To nemůžete říct, že máte strach ze strážnejch a vymejšlet si fantasy historky?   " 

"Ale pane, my mluvíme pravdu! Strážní je vyndali z nějaké bedny a oni se vrhli na naše jablka!" 

"Fajne, pošlu tam špeha, ale běda jestli nic nezjistí!" 

"Díky bohu!" 

 


 ***
 
Akcionáři Our Generation seděli jako každý den u stolu, monitor byl naladěný na Cadeovu webkameru, ale Cade nic neviděl skrze papírek, který Lord přilepil na webkameru v poradní místnosti a které si díky odročení včerejší schůze zatím nikdo nevšiml. Cade chvíli nadával a snažil se najít viníka, ale vzhledem k tomu, že nic neviděl, nakonec své pátrání vzdal a Lord konečně odlepil papírek. Po této krátké grotesce to už ale legrace nebyla. Do místnosti totiž dorazil posel se zprávou ze Země Temných Elfů. Předal zprávu Lordovi a odešel. Lord ji začal nahlas číst. 

 


"Hlavní radě Our Generation: Včera večer moji propagovatelé přiběhli do táboravs hlášením, že veškeré jejich propagační materiály zničili okřídlení červi. Zprvu jsem této zprávě nevěřil, ale další průzkum ověřil, že nelhali. Náš nepřítel tajně vyvinul plemeno okřídlených červů specializovaných na znehodnocování našeho propagačního materiálu. Prosím pomozte." 

Celá místnost se na chvíli ponořila do ticha, které přerušil až Cade. 

"Má někdo nějaký nápad?" 

Nikdo z akcionářů neměl žádný kloudný nápad, kromě Lorda, který navrhl pozvat Strýčka Biolita, ale jeho nápad byl vzhledem k rozehranosti ligy a nekomárovitosti nepřátel zamítnut. Ostatní pak začali chrlit stovky nesmyslných strategií, až nakonec Ruprecht začal s tím, že by měli rozdávat hašiš, ale to už do místnosti nakráčelo několik právníků se znakem Hašišáckého doupěte na kufrech a začali se na Ruprechta nehezky dívat. A tak nakonec i od tohoto plánu musela Our Generation upustit. A pak se znovu místností ozývaly nesmysly. Po půl hodině návrhů a zamítání se nakonec zvednul Darth Tyranus. 

"Dosud jsem neprezentoval ani jeden nápad, protože jediný, který jsem měl, byl naprosto šílený. Ale když vidím nápady ostatních, ten můj je proti nim normální." 

"A co je to za plán?" zeptal se nedočkavě Cade 

"Za svá léta jako velitel Entích vojsk jsem se setkal s mnoha prapodivnými stvořeními. Jedním z nich byl jistý mutantský hobití biovizionář."

"Biovizionář? Hobití mutant? To tu demonstruješ účinky toho hašiše, co tu Ruprecht navrhoval? " zeptal se skepticky Cade 

"Neřeš a poslouchej. Ten chlápek dokázal vytvořit prakticky cokoliv za naprosto neuvěřitelně krátkou dobu. Ať už to byli lítajíci červi nebo třeba sebekonzumující odpadky, prostě to dokázal." 

"No tak ho zavolej! Chci ať mi vytvoří něco na ty pitomý červy! Nejlíp před přepočtem! Máš neomezenej přístup k dekům z pokladny!" řekl Cade 

Lord si pomyslel, že kdyby si něco takového vymyslel při výstavbě klubu Our Generation, nemusel strávit jaro v gaybaru. Pak se schůze rozešla. 
 
***

 

 
 
Tyranus se rozhlédnul z koňského hřbetu po hobití vesnici a snažil se najít dům hobitího biovizionáře. Chvíli mu to zabralo, ale nakonec uviděl hobití noru obklopenou všemožnými podivnými rostlinami. On i jeho družina se tedy vydali směrem k noře. Hobiti je sledovali a sázeli se co tu pohledávají, ale když uviděli, kam míří, začali za nimi křičet něco o nebezpečí. Tyranus je neposlouchal a soustředil se jen na noru. Když k ní konečně družina dojela, sestoupil z koně a pomalým a ostražitým krokem, s jednou rukou na rukojeti meče, se vydal k noře. Jeho příchod okamžitě oznámila kokrhající masožravá rostlina, což Tyrana jen utvrdilo v tom, že je na správném místě. Tyranus pokračoval v chůzi, ale zastavil se, když se z nory začaly ozývat chraplavé zvuky. 

 


"Kdo to zase ruší? Jděte pryč, za toho mrtvého výběrčího daní nemůžu.." 

"To jsem já." 

"Kdo já? " 

"Tyranus." 

"To není možné, po těch letech.." 

Dvířka se otevřela a z nory vykročil vrásčitý hobit se šedou kůží a žlutýma očima, pozůstatky z dob, kdy svou vědu praktikoval na sobě. Hobit svýma miniaturníma nohama doťapal až k Tyranovi a začal ho prohlížet, očuchávat a zkoumat. Po asi deseti minutách konečně promluvil. 

"Tyrane, starý brachu, jsi to ty!" řekl a objal Tyranovu nohu 

"Ano, jsem to já." 

"Copak potřebuješ, žes navštívil starého blázna Trávníčka?" 

"Vedeme jablečnou kampaň a nepřítel vytvořil létající červy, kteří naše jablka ruinují." 

"Áh, vzpomínám si. Nebyli to milí hoši, ti co si ty červíky objednali, ale platili dobře." 

"Cože? Tys je vytvořil? " 

"A kohos čekal? Nikdo jiný neumí vytvořit něco tak úžasného!" 

Mezitím se z nory vyhrnula okřídlená kráva. 

"Tomuhle říkáš úžasné?" 

"To není moje práce. Tu jsem našel polomrtvou na kopci obklopenou hromadou Red Bullů. Nečekal jsem, že ten slogan je pravdivý." 

"Dobrá, dobrá. Hezký příběh, ale k věci. Potřebuju něco, co mi pomůže jablka ochránit." 

"Z našich válečných tažení si pamatuji tato slova: Pokud se chce kořist ubránit před lovcem, musí se naučit bránit." 

"Co tím myslíš?" 

"Myslím tím to, že nemůžeme vytvořit protilátku proti červům, ale pozměnit jablka tak, aby se uměla bránit." 

"Dobrá, udělej to. Máš na to čas do večera." 

"Pche, to zvládnu za deset minut." řekl hobit, odpotácel se do nory a zabouchnul dveře. 

Hobit dostál svému slibu a za deset minut, vlastně devět minut devětapadesát sekund, se vyřítil z nory se slovy "Heuréka!" a v ruce držel jablko s očima, ústy a rukama zakončenýma pařáty. 

"Budiž. Tady máš sto deků. Nakládej s nimi moudře. A děkuji." 

"Není zač. Přeju štěstí." řekl hobit, zamával a odešel do své nory 

Brzy na to se sebeobranná jablka rozšířila po celé mapě a všude, kde Our Generation brzdili létající červy jablka obrátila průběh války. Některá jablka utekla do světa a dodnes jich po světě pár chodívá a v určité formě se dochovaly v příbězích, jako například tento 
nebo tento.

 


Hodnocení článku: Hodnocení 0.00, Hodnotilo 0 uživatelů