Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Ústecké Inferno

11.11. 2013 Autor Ezio Auditore Komentáře Komentáře (0) Kategorie Příběhy Hodnocení 0.00 Přečteno x802
Vzhledem k tomu, že jsem měl tuto povídku již napsanou, tak jsem si řekl, že ji hodím i sem. Porozumí spíš lidé z okolí Ústí nad Labem

Jistě chodíte často nakupovat do Obchodního centra Fórum, vzpomenete si však, co se na jejím místě nacházelo dříve? Pokud ne, tak Vám odpovím : tržnice. Přes den se v ní prodávalo různé rostlinstvo, zelenina nebo ovoce. Co ale málokdo ví je fakt, že v noci se na trhu obchodovalo s lidmi a konaly se tam mnohdy i krvavé satanistické rituály. Dokonce se zde lidé pokusili otevřít pekelnou bránu. Dle jejich úsudku neúspěšně, avšak o deset let později se zde začali dít podivné věci. Lidé umírali za zvláštních okolností, jednou je rozmačkal eskalátor, po druhé se strhl záhadný požár. Nakonec to vyústilo v smrt na 3D obraz v kině, lidé se Fóra začali bát, časem zůstalo zcela opuštěné, lidé do něj již nechodili a všechny obchody se zavíraly. Obchodní centrum již nemělo žádné využití a tudíž se jej primátor rozhodl zbourat. To se nikomu ale nikdy nepovedlo, jelikož temné síly v tom každému, kdo se o to pokusil bránili. Většina členů demoličního týmu zemřela za nevyjasněných okolností, později se nenašel již nikdo, kdo by Fórum zboural, tak tedy zůstalo obývané tajemnými silami. Pouze do té doby, než lidé měli pocit, že Ústím zavládla temnota, tehdy se čtyři odvážlivci rozhodli, že s tím něco udělají. Jejich jména zní : Edgar, Svatopluk, Albert a Bořivoj. Edgar se dal nazvat okultistou, zajímal se o různé záhady a tato mu nedala spát. Svatopluk pracoval jako kněz a spoléhal na svého boha. Albert se naopak zajímal pouze o vědu a techniku, nevěřil v nic neprokázané. Bořivoj pocházel z rodu vysokých důstojníků, on sám zatím sloužil jako desátník u armády a uznával hrubou sílu. Tito odlišní muži se sešli na Střížovickém vrchu, v jedné opuštěné pastoušce ...

 

Téměř všichni už seděli na svých místech u starého dřevěného rozvrzaného stolu, nikdo nevydal ani hlásku. Najednou cvakla klika, do dveří vtrhl opozdilec Bořivoj oděn ve vojenské uniformě, zřejmě ještě československé a s kamenným výrazem v tváři zabodl nůž do stolu. „ Tak jsem tu ", křikl. „ Jdeš pozdě ", poznamenal Albert. Bořivoj na něj upřel zrak a pravil: „ Přišel jsem v pravou chvíli ". „No, nepřišli jsme se hádat, raději mi prozraďte, jak jste vyzbrojeni", uklidňoval situaci Edgar. Bořivoj hbitě vytáhl z kapsy Magnum, velkorážní pistoli a chvástal se, že s ní udělá díru i do pekla. Edgar se ptal: „ A proč by tě jako neměli pekelníci nechat lehnout popelem ? Nevíš. Já jsem vybaven pláštěm Vláda Tepeše, jenž mě magicky ochrání, jelikož Dracula pocházel z řád pekelníků. Jako zbraň jsem si zvolil repliku známého meče Excaliburu. " „ Tohle je dobrý tak na maškarní ", pravil Bořivoj a rozesmál se, že to šlo slyšet až na Střekově. „ Pokud dovolíte, také se představím ", osmělil se Svatopluk. „ Přijdu vyzbrojen křížem střílejícím kulky a svěcenou vodou, na obranu si vezmu plášť Rodriga Borgii, o kterém se také dá říct, že byl ďábel. Poslední do čtveřice - Albert o sobě prozradil, že vlastní útočnou pušku s laserovým zaměřovačem, tělo mu pokrývají karbonová vlákna, na nichž leží pevné kevlarové desky a jako třešničku na dortu dodal, že pokud zemře, tak okamžitě detonuje. Tímto vším si získal Bořivoje na svou stranu. Jakmile se měli rozdělit do dvou dvojic, tak vykřikl: „ Jdu s Albertem !" Shodli se jen na faktu, že démoni mohou střílet ohnivé koule z důlku na zápěstí a na neznámosti místa portálu do pekla. Edgar ještě dodal: „ Brána se zavře jen, pokud bude ohroženo peklo, uvidíme se zítra v osm hodin v kostele se šikmou věží." S tímto chabým plánem se rozešli.

V půl deváté dorazil na smluvené místo poslední z nich. Hádejte kdo ? No přeci Bořivoj, kdo jiný. Když rozrazil bránu kostela rozehřměl se strašlivý rachot, takový, jaký v kostele ještě nikdy nebyl. Bořivoj se ke svým druhům přidal v poklidu. Dohodli se, že on s Albertem půjdou hlavním vstupem. Edgar a Svatopluk však zvolili vchod boční a vstoupili nepozorovaně. Jakmile ale Bořivoj otevřel hlavní bránu, dolehl na něj nejen ohromně tísnivý pocit z pekelné přítomnosti, ale i pohled jednoho ze strážců. Albert jednal pohotověji než Bořivoj, okamžitě zasadil démonu ránu mezi oči. Ten děsivě zařval, Fórem se rozezněla ozvěna, kterou museli slyšet i Edgar se Svatoplukem. Na chvíli nastalo podivné

ticho, ale jen, než se na první dvojici s divokým rykem vrhly hromady strážců podsvětí. Smrt jim sršela z jejich temných očí. Začali létat ohnivé koule. Albertovi přes jeho brnění téměř neublížily, jen Bořivoj musel být stále v pohybu, aby ho koule nezasáhla. Svým Magnumem rozstřeloval dva pekelníku jednou ranou, avšak i on dostal zásah. Drápem ho jeden škrábl přímo na hruď. Bořivoj však bojoval dále i přes nelibé pocity. Démoni se najednou stáhli kamsi do vyšších pater. Edgar se Svatoplukem se dostali bez potíží do druhého patra. Nepozorovaně. Z jediného strážce zbyla již jen malá loužička krve, Edgar se o něj totiž postaral. První dvojice rovněž pokračovala do vyšších pater. Spatřila opatrně pohybující se stín. Sotva postava vykoukla zpoza rohu Albert vystřelil. Všiml si, že trefil Edgara do meče, ten zařinčel a zabodl se do země. Jakmile se Edgar vzpamatoval, chtěl sebrat meč. Ten se však v zemi zasekl. Edgar měl v záloze naštěstí další zbraně. Tasil z kapsy dvě dýky a pokračoval dále.

Již pokročili k pohyblivým schodům do druhého patra. Schody vypadaly zcela opuštěně, jen vzduchem se nesl pronikavý pískot. Jako první na eskalátor vstoupil Bořivoj. Zničehonic z boční strany schodů vyletěla ostrá kovová deska a usekla mu obě nohy v kotnících. Bořivoj strašlivě zaúpěl. Když se na něj podíval Edgar, viděl jeho oči rudě, což mu přišlo zvláštní. Druhý vstoupil Svatopluk, to už se začali rojit další démoni a zasáhli ho ohnivou střelou. Edgar i Albert mysleli, že zemře, za vteřinu se mu rozrazil plášť a z něho vyletěla ještě větší koule, druhé patro bylo v plamenech. Zábradlí se vlivem žáru roztříštilo a jeho části sletěly dolů. Jedna z nich zasáhla Bořivoje přímo do břicha a ukončila jeho sténání. Naši tři hrdinové se okamžitě rozběhl i vzhůru, aby stačili zavřít pekelnou bránu, než Fórum lehne popelem. Albert, jenž běžel první kolem sebe rozdával mnoho olova. Nebyl ale tak nedotknutelný, jak si prve myslel. Jeden z démonů, těsně, než byl zastřelen Svatoplukem, ho škrábl na nechráněném místě vzadu na krku. Ačkoliv se Albert cítil zvláštně, tak i s obrovskými bolestmi pokračoval dále.

Nyní už hrdinové spatřili, kde leží brána do pekla. Nacházela se zcela jistě někde v kině, jelikož před ním setrvával zbytek temné armády. Edgar se tam okamžitě rozběhl a svými dýkami si pohotově razil cestu. Stejně tak Albert. Svatopluk zůstával vzadu a svou střelbou je nikým nepozorován podporoval. Albert vrhl na zem granát. Tlaková vlna odhodila jednoho z pekelníků přímo na Svatopluka, ten za sebe v tom šoku odhodil kříž a spadl ze schodů. Bohužel pro něj přímo na ten kříž. Zlomil si krční páteř a v mžiku zemřel. Zbývající duo to téměř nepostřehlo, neměli čas, jelikož museli postupovat dále. Již prošli kolem pokladny kina, ač doposud nezaplatili. Prohlíželi kinosály. V prvních třech se nacházely pouze hnijící mrtvoly. Další dva sály byly téměř naplněny krví. Až šestý. V něm mělo plátnu podobu portálu do pekla. Edgar se otočil na Alberta, a promluvil na něj. Ten nereagoval. Edgar hned spatřil jeho oči, které nebyly modré, nýbrž vypadali žhavě a plné zloby, stejně jako Bořivojovi těsně před smrtí. Edgar v úzkosti opět křikl : „ Alberte! " Ten okamžitě sáhl po zbrani. Edgar mu ji bez váhání odkopl z ruky, chytil ho a mrštil do první řady. Albert si sundal helmu se záminkou praštit s ní Edgara. Ten mu chytil ruku a kopl ho do pekla, poté okamžitě tasil dýku a zasáhl Alberta mezi oči. Sotva odběhl ze sálu, ozval se ohromný výbuch.

Fórum se začalo sesypávat. Poslední přeživší se rozběhl na střechu. Proskočil skrz skleněné dveře, přičemž se vážně zranil a zlomil svou jedinou dýku, kterou zahodil. Chtěl utéci dolů na silnici, avšak výjezd byl v plamenech. Rozhodl se tedy jet lanovkou. Nevšiml se, ale, že je následován. Jeden démon se totiž pečlivě ukryl za kasou a nyní stál na střeše lanovky. Byl to zřejmě poslední démon a Edgar ho nechtěl nechat, když se tedy pekelník zhoupl do kabinky narazil okamžitě do boty Edgara, zlomil si vaz a vypadl ven. Sotva hrdina vyskočil z kabinky, tak začal hořet provaz a lanovka spadla také. Edgar byl včas převezen do nemocnice, obdržel vyznamenání a musel přísahat mlčenlivost o celé této akci.

Hodnocení článku: Hodnocení 0.00, Hodnotilo 0 uživatelů