Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Dosmasova Kronika

23.2. 2015 Autor Cvičitel Komentáře Komentáře (0) Kategorie Příběhy Hodnocení 0.00 Přečteno x1381
Zrekonstuované zápisy prastaré Kroniky Dosmasovy

V?ž poznání


V dávných dobách, kdy po sv?t? ješt? nechodil Dark Elf, nejv?tší zlo sv?ta páchali Nekromanti. Jejich praktiky byli nechutné, magie silná a m?li mnoho služebník?. Domovinu m?li ve východních krajích, kde mo?ály st?ídali lávové ?eky a odlist?né stromy tr?ely jako varovné prsty.
B?žnou praxí nuzných vesni?an? bylo zasypávání nebožtík? solí, aby nemohli vstát jako zombie. To však nezabránilo r?stu nemrtvých armád, protože existovalo více forem zr?d. Tehdy se seskupila skupina magicky nadaných Lidí, Sk?et?, Elf? s pár jedinci dalších ras. A i když nebyli tak silní jako jednotlivci, jako skupina se mohli postavit i silnému Nekromantovi.

A také tak ?inili. Chodili od vsi ke vsi a pomáhali vracet mrtvé do hlíny. Odráželi p?epadové oddíly a tu a tam p?ipravili o hlavu i Licha. Samoz?ejm? n?kte?í padli rozdrásaní na krvavou kaši, jenže noví adepti p?icházeli rychleji. Nekromant? našt?stí nebylo mnoho a ani spolu nespolupracovali. Každý si strážil sv?j kousek zem? a za nejv?tšího nep?ítele považovali zase jiného Nekromanta.

Naše skupina magických odp?rc? nakonec našla pomoc i u n?kterých král? a spole?né se vydali do srdce temné ?íše. Jeden Nekromant za druhým nacházeli smrt v ohni ?i magickém šplíchnutí. Když se spojené armády delší dobu nesetkali s odporem, vrátili se dom?. Pole totiž pustla a hrozil hladomor. Magici se ale dom? nevrátili, stále se obávali návratu Nekromant?. Proto na severní hranici temného kraje postavili strážní v?ž, kde jednak hlídali a druhak zvyšovali sv?j magický um. A protože toto místo se stalo jedním z raných míst vzd?lanosti, nazvali tu zem V?ž poznání.

PS: O mnoho generací pozd?ji se zrovna tady zrodila nová rasa, jíž kolovala mana v žilách - Mágové.

 

Království Barbar?


Barba?i, jak známo, žijí ko?ovným životem bez trvalého domova. Jejich stáda se musí p?esouvat a s nimi i Barba?i ve svých stanech. Jednou se ale jeden z klanových ná?elník? cht?l tolik p?iblížit Lidem, že za?al p?emýšlet nad trvalým hradem soukmenovc?, který by si nezadal s kterýmkoliv sídlišt?m "usazených" ras. Nikdo už bohužel nepamatuje jeho jméno a ani Dosmasova kronika nám ho neodhalila. Velkolepá stavba si vyžádala mnohé nájezdy s davy otrok? a nebyla dokon?ena ani za jednu, ani za dv? generace Barbar?. Až v polovin? t?etího pokolení se nad domovinou divokých kmen? vypínala mohutná stavba, která a? nedosahovala výšin Algarské pevnosti (viz. Eddings - Belgarat), byla více než d?stojným památníkem.

Mocné valy podpíraly mocné zdi, sahající do výšky dvaceti stan?. Brána, vysoká a ukutá v oceli, p?ivedla cestující na širokou t?ídu, která vedla m?stem p?ímo jako když st?elí. V rozích strážili okolí mohutné v?že a po cimbu?í procházeli strážní. V centru m?sta stála mešita, fyzická i duševní p?ipomínka bezvýznamnosti každého tvora. Její blankytná st?echa se jako denní klenba t?pytila modrými odlesky stejn? jako vrcholové kopule dvou vysokánských v?ží stojících po stranách.
Je jasné, že takové místo p?itahovalo mnohé poutníky, obchodníky, žoldáky, kouzelníky ale i podvodníky, zlod?je a vrahy. Kypící m?sto se stalo jediným Královstvím barbar? a jako takové p?etrvalo dodnes.

 

Hodnocení článku: Hodnocení 0.00, Hodnotilo 0 uživatelů