Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

Dark Elf v době kovidové - básně

7.4. 2021 Autor pajarillo Komentáře Komentáře (0) Kategorie Soutěže Hodnocení 0.00 Přečteno x517

Konečně je zde vyhlášení březnové literární soutěže. V kategorii básně se zúčastnilo 8 hráčů Dark Elfa a 1 nehráč Dark Elfa, který šel náhodou kolem a soutěže se rozhodl zúčastnit, i když vlastně ani Pána prstenů nemá rád. Děkuji všem hráčům, kteří zaslali své básně: Alvedea, Bomi, Devil123, Ezio Auditore, Máta, Maxpol, Morx, paprsek, Rypívo.


O vítězi rozhodovali 3 porotci, kteří hlasovali pro básně bez toho, aby znali jejich autora. Každý porotce seřadil nejlepších 5 básní, kterým udělil od 5 do 1 bodu (5 nejlepší, 1 nejméně nejlepší). Vítězové jsou:

1. místo - Bomi (15 bodů)
2. místo - paprsek3 (8 bodů)
3. místo - Devil123 (5 bodů)
___________________________________________________

Zde jsou všechny soutěžní básně (první 3 seřazeny podle pořadí, zbytek podle času odevzdání):

1. místo

Válka za času covidu

Bomi

Proč ta země není moje?
Můj útok měl prorazit.
Bránil jenom kupkou hnoje,
zubožený parazit.

Přiveďte mi generála.
Tohle musí vysvětlit!
Armáda tu včera stála.
Nenuťte mě sprostě klít.

Co tím myslíš „v karanténě"?
Cože? Jaké příznaky?
Tu zemi jsem slíbil ženě!
Je tam brloh na draky.

Ogg váš útok nepodpořil?
Vždyť měl jasné rozkazy!
Z doupěte se nevynořil,
prý se bojí nákazy.

Objednal jsem velkou pevnost.
Se slevičkou u trpoše.
Cože? Komu že dal přednost?
Lazaretům pro pacoše?

Místo polní modlitebny
stojí polní nemocnice.
Kdo dal vojsko do léčebny?
Kovidová inkvizice?

V aréně zas rozdávali
Místo zbraní náhubky.
Skvělé cesty rozebrali
na kamenné náhrobky.

Mágové tam měli poslat
sto démonů smrtících.
Místo toho řekli „Nasrat!
Máme virus na plicích!"

Lučištníci mí jsou skvělí!
Nepřítel je na odpis.
Ale prý tam nedostřelí
Když teď mají home-office.

Katapult že nedorazil?
Jak problémy s dopravou?
Skřetí vozka se nakazil
netopýří potravou.

No a zbylé chrabré muže
zastavila patrola.
Vycestovat prý se může
Jen s lejstrem od doktora.

Na tohle vám, páni, dámy,
Kašlu pěkně zvysoka.
Vládněte i tady sami!
To je práce pro cvoka.


* * *

2. místo

Balada o moru

paprsek3

Temný čechrá svoji bradu,
zavřen již rok ve svém hradu.
Smutkem kouká po okolí,
k hradu se však lidé bojí.

Okna komnat zdobí mříže,
tam kde je Zaniklá říše,
pohledem pak mu je ouzko,
tam, kde tuší Dlouhopolsko.

Ani sám pak neví jistě,
zří Severní útočiště?
Zda dav zombie možná hluchých,
vezme jej do Země mrtvých.

Každý den pak vyzvání,
zvon ve Věži poznání,
oznamuje živým všem,
v Gal Jint, bude mrtvých sněm.

Národy dnes čeká zmar,
jako skřety v Celeb Thar.
Hledáte tam skřety dnes?
Ne, je tam Mohylový les.

Doba živým nepřeje,
kde je Brána naděje?
Vidíte tam jít jen trouby,
co tam najdou Propast zhouby.
Jiné to je jen u deviantů,
hleď na Město nekromantů.
Od moře až kde je souš,
chtějí mít jen Mrtvou poušť.

Ale jedna družina,
navštíví kraj Lužina.
Vymaní se ze své klece,
či jdou do Ďáblovy pece?

Navštíví zas Lesní bránu,
nebo jim mor zvoní hranu?
Zbaví nás moru, skrullů?
Žel, čeká je Cesta bohů.

Země Dark Elfa zetleje,
však že by svitla naděje?
Osiris nám celý věk,
tvořil na mor cenný lék.

Lék je těžký jako hrom,
roznese jej jenom Lorm.
Zničit ten mor, to je cíl.
Lékem jej Lorm porazil.

Proto se měj lide krásně,
Lormu skládej sličné básně
(a chraň si také svoje dásně).

* * *

3. místo

Válka s virem

Devil123

Všichni jsme vojáky v téhle kruté válce
Agónií se plní srdce, jimž vládce strach
Lidem, elfům i těm skřetům v horách v dálce
Králové i otroci se mění v tentýž prach
Absence odvahy čelit neviděné smrti
Snad jen zběsilý útěk slibuje naději
Váhavě odkládá dlouhý sen v náhrobní čtvrti
Intrikám vlastní mysli podléháš snadněji
Rozkažme svým srdcím, že už bylo dost!
Epos se bude vyprávět o našem vzdoru
Masa statečných se postavila netvoru!

* * *

(R)evoluce

Morx

Dark Elf ve svém sídle moci,
přemítal v hluboké noci,
jak by zkrotil líté davy,
jež se snaží domoct slávy.

Po roky, po generace
chrání ho hradby paláce,
teď však každý elf i hobit
snaží se ho nějak dobít.

Dark Elf zuřil dlouhou dobu,
kouzla nesla jeho zlobu,
a Posly nechal v pravý čas
vždy zlomit nepřátelům vaz.

Jak čas plynul, lidé zhrubli,
více se do boje vrhli,
až vladař tohoto světa,
bál se, že s ním bude veta.

Dark Elf vrhal bouře blesky,
bořil domy, bořil stezky.
Ač ve velkém umírali,
nepřátelé se nevzdali.

Poslové mu ubývali,
lidé se mu postavili,
elfové i trpaslicí,
dokonce klidní entíci.

Dark Elf vskutku všechno zkusil,
nepřítel měl přesto dost sil,
vzepřel se mu skoro každý,
i přes mučení a vraždy.

Jeden poutník z dálné Číny,
nabízel rady a činy,
slíbil obrat v mysli lidí,
až moc Dark Elfa uvidí.

Dark Elf přijal tuto pomoc,
mocný mor přichystal přes noc.
Pak v širý kraj vypustil jej,
a sledoval ten krutý děj.

Trvalo to pár dní sice,
leč účinkovalo velice,
v bolestech a horečkách,
nepřátele zmáhal strach.

Dark Elf ve svém svatostánku,
jediný měl protilátku,
avšak vážil velmi moudře,
kdy komu udělá dobře.

Mladí, staří, enti, skřeti,
všichni měli své oběti,
mor se šířil vodou, vzduchem,
nikdo nemohl stát bokem

Dark Elf přijímal prosebníky,
jež zoufale chtěli léky,
výměnou za informace,
zachránil je od nemoce.

Mnozí věrnost odpřisáhli,
po té, co si na dno sáhli,
zachránili členy rodin,
jímž zbývalo jen pár hodin.

Dark Elf doma mnul si ruce,
jak to nakonec šlo hladce,
celá ta obrovská vzpoura,
skončila jak noční můra.

A tak moudrý čínský děda,
jehož nepřátelům běda,
zasloužil si titul Rádce,
a žil si už navždy sladce.

* * *

(bez názvu)

Ezio Auditore

Mág se u odtahu přehmát
a černá smrt plošně letí,
teď bude jako nic dělat,
až mrtvoly se budou sčítat
a vyhazovat jako smetí.

Hobiti oplákávají mrtvé,
skuruti je u zadku maj,
když konají činy kruté
a dobývají Kraj.

Barbaři se také nestarají,
berserkři na zteč zrovna míří,
však verbířské stany mají,
tak pokračují a smrt šíří.

Jako třeba v Elfí řece
kde léčitelé lék hledají,
měli by spíš tasit meče,
když barbaři dobývají.

Trpaslík směje se se svými doly,
v nich se cenný mithril třpytí,
pokladnici to nebolí,
to skřeti budou více bití.

Jejich fejkové šavle a trika
jsou tak hrozný zjev,
že překoná ho jen projev politika
či trpasličí zpěv.

Nekromanti mají koho vyvolávat,
tak jsou neskonale šťastní,
slávu bohům budou provolávat,
rádi obětují lid vlastní.

TElfům univerzity zavřeli,
aby reprodukční číslo kleslo,
nesmí se vídat s přáteli,
Stop vzdělání!, toť jejich heslo

Do hospody dostat se nejde,
tak hrdinové zůstanou doma,
a čekají až to na chvíli přejde,
a pak opatření budou nová.

Enti nic stále nezjistili,
jen jim velmi divné přišlo,
že do Zapovězeného lesa,
si na procházku tolik lidí vyšlo.

Co jiného ale dělat,
nikam jinam stejně nepudeš,
možná ještě hry můžeš hrát,
ale stejně, doma budeš!

* * *

Probuzení do epiDEmického světa

Rypívo

Jednoho dne takle z rána,
Smíšek si vstal z postele,
a co na tom že si pospal,
byla přeci neděle.

Nebyl to však jen tak ledajaký den,
ba naopak, horší už je snad jen zlý sen.
Rozespalý Smíšek snídani si dělá,
netušíc jaká hrůza ho dnes čeká.

Sotva lembasu si kousnout může,
soused na okno nory zuřivě mu ťuká,
Slavoslav div nevyletí z kůže,
poslouchá zprávy o tom co se šušká.

Zemí Darkelfa neznámý virus se šíří,
přinesen skřety z dalekého Werdoru,
schovávají se už dokonce i hadi a štíři,
nikoho si nevybírá prý je už i u Dvoru.

Aratha Tlustá byla příčinou celé nákazy,
nenažraná mrtvého Gargoyla snědla,
nehledíc při tom na všechny zákazy,
do záhuby celý svůj klan vedla.

Virus nyní sužuje všechny okolní říše,
nekromanti v přípitcích pozvedají číše,
elfí léčitelé neví kam dřív skočit,
mezitím co celé vesnice se začínají dusit.

Ve všech chudobincích začínají docházet lůžka,
přesto někteří nevěří, že vir není jen drbů snůška.
Kvůli nim Darkelf nařídil sociální distanc,
nedávejte svůj a život blízkých viru všanc!

Mágové mezitím snaží se přijít na nějaký lék,
není to však lehké, kdo by to byl řek.
Bude fungovat Irsilova mandragora nebo Paprskova houba?
Vyvíjejte rychle nebo nás čeká jistojistá zhouba!

* * *

Dark Elf v době kovidové

Máta

Sedm pánů Valar a sedm jejich žen
Sídlí v zemi Valinor, sídlí za mořem
Kvůli skutkům páchaným v Zátoce Elfů
Seslali na Ardu hrozivou kletbu

A teď nemoc se šíří ze Zaniklé říše
Zabíjí nemilosrdně, zabíjí tiše
Vládci, již kdysi hrdinně bojovali
Pokořili Dark Elfa, nemoc však nezdolali
Zamkli se ve věži, zbaběle prosí nebe
Na lid už nemyslí, vždyť chrání jen sebe

V Osadě léčitelů Mágové konají sjezdy
Cestu z pandemie mají ukázat hvězdy
Při bádaní pijí zásoby ze zavřených krčem
Neshody pak řeší nabroušeným mečem

Už třetí z velikých Mágů teď v čele usedl
Že by je on konečně z nouze vyvedl?
Bouří se Barbaři, prolívají krev
Příšerným místem je tento svět

Když už i naděje ležela na smrtelném loži
Moudrý Ent Stromovous se do toho vložil
Přišel pak s jednoduchým řešením:
Musí teď odprosit původce běsnění

Výprava do země za mořem začala pak
K přepravě posloužil obrovský zlatý drak
Dorazili za tři dny a za tři noci
Ocitli se na dohled božské moci

Strach a chlad svíral jejich útroby
Jediný chybný krok je všechny zahubí
Jdou tiše, napjatě, když náhle slyší
Jak peří orlů nad nimi sviští

Orlové pána Ardy přenesli je pak k němu
Poslové prosili o milost, prosili o změnu
Prosili o konec trestu a pandemie
Prý to už nikdo dlouho nepřežije
Pán Ardy zuřil, nechtěl nic slyšet
Nejlíp teď udělá, když budou viset
Naštěstí zasáhla královna Yvanna
Ona by ochránce rostlin nikdy nevydala

Pán Ardy byl však neústupný
Z hříchu se u něj nikdo lehce nevykoupí!

Nakonec svolil, ale měl podmínky
Chtěl dostat do rukou všechny trpaslíky
Pak budou z nich jeho poskoci
Jen tak zařídí konec té nemoci

Všichni poslové se strachem třásli
Dostali se teď do beznadějné pasti
Po dlouhých nocích rozmýšlení
Došli konečně k rozhřešení

Pro dobro světa a dosažení klidu
Zbavili se pak trpasličího lidu
Nemoc pak zmizela jak orel v mracích
A oni odletěli zpět do země na svých dracích

Mysleli si, že teď budou žít v míru
Ta zrada ale nechala v jejich srdcích díru
Na zemi dopadl tísnivý strach
Z nebe jako by padal černočerný prach

A to je konec tohohle světa

Světa po porážce onoho Dark Elfa
Jedním si ale můžeme být jistí
Ani ten nejlepší záměr nemusí být čistý.

* * *

(bez názvu)

Alvedea

Na prahu jara se stala divná věc,
je to záležitost pěkně divná.
První příznaky v lese poznal mech,
došli i na místa krytá a stinná.

Všem živočichům okolo pupíku,
začaly vznikat pupínky jako blechy v kožiše.
přešli potom do ušního bubínku,
kdo večer pěl jako vrabec, ráno ležel na břiše.

Tajné spojenectví ukuli představení cechů,
Rozhodli se zatajit výrobu substance čiré.
Mnoho neprospaných nocí na plánu léku,
zpracovávali pro zadání světla velmi přesné.

Skřeti včasně jako zábranu nákaze pupínkové,
česnek ze země měli vykopati v pravou dobu.
A pak příměs převést do kotliny listím zakryté,
ve volném čase čistou načerpat podzemní vodu.

Skuruti narubat sůl pro udržení vody,
i ten nejmenší díl se do léku počítá.
Někdy je třeba poprat se svými pudy.
Jak sežrat elfa a v kotli upravit člověka.

Barbaři mají laktózu ze svých koz a krav získat,
Jak je známo, dělají to celá staletí.
Když to v čas zvládnou, mohou si snámy pískat,
Když se komár taky napije, sejme z nich zakletí.

Trpaslík kope dál zlatý kov a tam taky hledá plísně,
vždyť se jimi mravenci živitumí.
Až najdeme co potřebujeme, přidáme z koně žíně,
ty jistě náraz nové vlny včas ztlumí.

Lidi mohou pěstovat slunečnice,
a z nich zdraví olej rozlisovat.
Hlavně ať si hned myjí svoje ruce,
to můžou všichni potřebovat.

Nekromanti mají jasnou práci,
když někdo odejde a schová se pod hrobem.
Tak vystopují tu jeho matrace,
přijmeme jej do party a hezky to zapijem.


Mágové přes své předpovědi počasí,
budou sledovat kudy letí vlna druhá a třetí.
Jestli muchomůrky rostou v podlesí
jaké dáti heslo na dveře a kdo je rozluští.

Elfové pro jistotu vyzpívají další les,
ať je možné kupce s lékem schovat.
Cestu jim jistě ukáže uhlířův malí pes,
a krásu elfek budou nemocní opěvovat.

Temní elfové postaví univerzitu a zapíšou všechna čísla,
Kudy, kam a taky na co zapomenout je třeba.
Hlavně ať v lazaretu jsou volná potřebná a čistá místa,
a jestli vždy příkladem jde organizace předseda.

Hobiti mohou hledat taky houby,
ať slunko pálí, nebo leje jak z konve.
Mohou je smažit,či dát do trouby,
jed z muchomůrek zmůže konsekvence .

A nakonec Enti mají podporu mnoha bylin a zdravé kůry.
Snad nám celí tým doplní,jak nejlépe jen mohou.
Co nenajdeš v apatyce, možná dostaneš s převysoké hůry.
Tam kde shoří větev a kmínek, proutky vyrostou.
Tak dali hlavy dohromady a vymysleli velkou věc.
Jak lid dostat z břichabolu a a bíti nad věcí,
Zase les má vodu a taky velmi zeleňoučký mech.
Děti naší spolupráce hopkají jak kamzíci.

* * *

(bez názvu)

Maxpol

V zemi elfa temného
jako by se setmělo
rychle jako splín
objevil se podivín

Odkud přišel, kdo to ví?
ani pajarillo nezjistí
Ovšem o něm víme jistě
velké nohy neměl čisté

Větší nohy než těla zbytek
hledme je to přec hobitek!
Ale v zemi zdejší
není hobit nejkrásnější

U Kulhavce krčma je
hobit si tam štráduje
potká tam plno barbarů
neodtrhnuvších se od baru

V koutě sedí trpaslík
piva v sobě žejdlík
Ten se s ním dá do řeči
konečně je taky větší

Celý večer veselo
do rána se pařilo
Ráno vousáč ko-ko-kouká
proč se mu řeč ho-ho-houpá

Jeho žena přivede
elfího doktora Aëde
hned se ví že je chabrus
je to hrozný Moribundus

Nic takového neviděl
maturoval totiž v roce 2021
hned na to elf uteče
nemoc všude zavleče

Nato druhý týden
koktá skoro celá zem
at už člověk, mág anebo skřet
nevydávaj radši skřek

Enti ti jsou v pohodě
pobývají v přírodě
stranou od všech ostatních
hele padá sníh (pozn. autora - opravdu! a došel mi rým)

Každý i ti nejmenší
o tom stejném přemýšlí
odkud se tu nemoc vzala
a jak se jí zbavíme?

Odpověď však zná jen jedna
elfů temných velká vědma
ve své kouli křištálové
zří malé oko fialové

A pak i nohy chlupaté
uši to nemá špičaté
Ani vědma neví co to je
avšak krále varuje

Ten už ví co hledat mají
jeho trollové tupí
potřebují vetřelce
kvůli jeho protilátce

Chudák hobit ani neví
že ho tlupa trollů loví
leží si v trávě u řeky
pořádajíc pikniky

Trollové se blíží
hobita zatím žaludek tíží
Nekromant u Svatého stromu
vezme ho k sobě domů

Je to však lump proradný
o vypsané odměně dobře ví
a tak hobita ve spánku
prodá králi ve stánku

Půlčík se octne v žaláři
slunce mu tam nezáří
Alchymisté ze dvora
chtějí z něj dělat séra

Bohužel tento bohulibý proces není pro hobita slučitelný se životem, naštěstí už je po 22. hodině, ML je odkouzlený, tak můžeme pokračovat.

Náš malý hrdina
kouká smutně do klína
čekají ho poslední
hodiny všech jeho dní

V tom buch rána jako hrom
rozsvítil se lampión
Ve dveřích žaláře stojí
v ocelové zbroji

Modrou kuši v držení
Ano, je to vážení
Almirova máma
silný nezávislý...kostlivec

Přišla nám zachránit
a od smrti ušetřit
chudáka hobitka
a ten hle už s ní utíká

Už jsou z Královské pevnosti
mámě řádně chrastí kosti
A když už se skoro zdá
že to dobře dopadá

Připlete se koni pod nohy
hobití láhev od Coly
co tu nechal hobit sám
když se u řeky nacpával

Oř si rozbije podokovu
půlčík letí do stromu
a že už se mi krátí čas
tak si - smůla - zláme vaz

A tak s ním umírá
i ta všech jediná
šance na lék na nemoc
co všechny trápí moc

Dlouho všichni hledali
avšak nejspíš nenašli
jiné malé človíčky
aby mohli zpívat písničky

Toť celý ten příběh dávný
a co je na něm pravdy?
To-to-to vám říci ne-ne-nemůžu
snad jen že-že-že prý je te-ten Mo-mo-mo-moribundus dě-dě-dědičný

Hodnocení článku: Hodnocení 0.00, Hodnotilo 0 uživatelů