Site menu:

Aktuálně:

Zprávy z Dark Elfa»


Nejlepší online hra: Dark Elf

DE v době kovidové - scénáře

10.4. 2021 Autor pajarillo Komentáře Komentáře (0) Kategorie Soutěže Hodnocení 0.00 Přečteno x119
Po vyhlášení kategorií básní a povídek je zde i vyhlášení poslední kategorie divadelních scénářů, které se zúčastnili pouze 2 hráči. Za účast děkuji Bomimu a Morxovi, kteří poslali své práce do všech tří kategorií!

O vítězi rozhodovali 3 porotci, kteří hlasovali pro scénáře bez toho, aby znali jejich autora. Každý porotce hodnotil scénáře 5 a 4 body. Hodnocení bylo velmi těsné:

1. místo - Morx (14 bodů)
2. místo - Bomi (13 bodů)

___________________________________________________

Zde jsou oba scénáře:

1. místo: Morx

Postavy:
Hostinský - postarší, bílý plnovous, tahá za sebou jednu nohu Elf - nabubřelý, mladý, energický, oblečen ve zbroji, u pasu meč. Skurut - obtloustlý, líné pomalé pohby Nekromant - vysoký, v temném plášti s kapucou, výrazné rudé kontaktní čočky

Scéna 1: Barový pult a u něj stoličky pootočený o 45stupňů směrem k divákům, aby hercům za barem bylo vidět do obličeje, vzadu vstupní dveře a po stranách velká okna (minimálně jedno), po scéně případně rozmístěné stoly a lavice/židle. Ve vzduchu dřevěná cedule s nápisem „Krčma u Kulhavce)

Za barem sedí skurut, elf sedí u jednoho ze stolů blíže u hlediště, nekromant je spíše skrytý v rohu, zahalen kápí sedí k divákům zády

OPONA

Skurut do sebe rychle klopí celý korbel piva

Hostinský: „Co že to do sebe dneska tak klopíš?"

Skurut: (praští do barového pultu) „Říkali, že se blíží Soudný Den... Soudný den, chápeš? Dej sem rychle ještě jedno, nerad bych o sobě ještě věděl, až to přijde!"

Hostinský: (pokrčí rameny a jde točit pivo) „Jak myslíš. Ale pamatuj si jedno - nebude první, ani poslední, co tahle hospoda přežila" (postrčí mu korbel a jde zadělávat okenici)

Elf: (vyskočí tak prudce až shodí židli pod sebou) „Na hostinského u lesní cesty si docela věříš" (hodí na stůl hrst mincí) „Ale já se uklidim do bezpečí"

Hostinský: (zastoupí mu cestu) „Tak poslouchej, ty ostrouško," (přísně) „Po tomhle hostinci se jmenuje celá tahle zem. Samotný Dark Elf kupuje sudy a sudy našeho piva. A když ti povidám, že už jsme pár soudňáků přečkali a tenhle nebude výjimka, tak bys mi měl věřit."

Elf: (drží ruku na jílci meče v očekávání konfliktu) „Dělej jak myslíš, staříku, ale teď mi uhni cesty, než budeš mít krom plivanců na podlaze i vlastní střeva."

Hostinský: (chvíli se tváří, že na Elfa skočí, ale pak ukročí bokem) „Ale jistě, vzácný pane, jak libo, račte,"

Elf: (odchází, nechápavě se při tom ohlíží po hostinském)

Hostinský: (pokračuje v zadělávání okenic) „Do svítání bude po něm"

Nekromant: (potoočí si židli napůl čelem k divákům a stáhne kapuci) „Neračte se zlobit, že se ptám, ale proč by měl být mrtev ano a vy živ?"

Hostinský: „Tož pokaždé je to stejné. Soudný den přichází o půlnoci. Za nějakou půl hodinu začne všude peklo na zemi. Nikde toho nebudou ušetřeni. Země bude pukat, oheň bude padat z nebes, stromy budou padat k zemi, koho nezabije přírodní katastrofa, toho udupají ti, kdož se budou ve strachu snažit uniknout, aniž by věděli, kam míří. Pokud je nešikovný, zemře hned. Pokud je obratný, zadupe ho do země nějakej prchající ent."

Nekromant: „Vy se ale zdáte být poněkud klidný"

Skurut: „Hospodo, jsem tu jak u suchánků, kde to vázne?"

Hostinský (dokončí zadělávání okenic a zamíří k baru): „Je to prosté, vždycky to asi polovinu lidu přežije. Ta klidnější polovina, abych byl přesný. Tato krčma je v oblibě samotného DarkElfa, věřím v přízeň bohů a zatím se to vždy vyplatilo. Prostě zadělám okenice a schovám se s hosty ve sklepě. Chvíli se svět kolem bude otřásat a až to všechno skončí, vylezeme ven a začneme odklízet škody. V mojí krčmě ještě nikdo neumřel, alespoň ne následky soudného dne, pane."

Skurut: (nedůvěřivě si bere nový korbel piva, je už mírně podroušen) „Chceš říct, že to přežiju? Tak proč to do sebe tak klopím?"

Hostinský: (povzdechne si) „Pánové, dovolte mi pozvat Vás do mého protisoudného sklepa."

Všichni se zvedají a odchází směrem k divákům a do boku.

OPONA

Změna scény: Barový pult pryč, před okna a dveře vzadu šedý hadr jako stěna, stoly k sobě, rozmístěné dekorace zaprášených sudů, pavučin, beden a dalšího bordelu. Všichni návštěvníci sedí na židlích u stolů, před nimi několik prázdných lahví, některé položené.

OPONA

Skurut: (opile, občas se mu motá jazyk) „Ty, hospodo! Už tu jsme nějakou chvíli a ještě se tu ani smítko neotřáslo. Že ty jsi nás sem zatáhnul jen abysme víc vypili a tys nás jakože voškubal?"

Hostinský: (zamyšleně) „Ty jsi tvrdil, že se blíží soudný den, pamatuješ, ty ochmelko?"

Skurut: (pokrčí rameny) „Tak to říkali, že sem tomu věřil."

Nekromant: „Pokud vskutku soudný den přichází s půlnocí, musel už dávno skončit"

Hostinský: (přikývne) „Jenže nepřišel. Při soudném dni se celý tenhle sklep třese, prach se sype ze stěn a člověk má pocit, že tu bude pohřbenej za živa. Ale jak tu už padlo, dneska se tu neotřáslo ani smítko. Soudný den dnes prostě nenastal!" (zvedne se rozčileně).

Nekromant: (klidně zavrtí hlavou) „Cítím smrt."

Hostinský+Skurut: „Cože?!"

Nekromant: „Cítím smrt všude kolem. Je spousta mrtvých tady kolem, nových, čerstvých mrtvých, cítím to."

Hostinský: „To je nesmysl! Jdu se tam podívat!"

Nekromant: (zdvihne ruku, jako by ho chtěl zastavit, ale pak se zarazí)

Hostinský: (mezi tím odejde) ze scény.

Skurut: „Jak to jako myslíš, že cejtíš, hm?"

Nekromant: „Jsem spojen se smrtí, cítím ji, vnímám ji, je mou součástí. Dalo by se říci, že je mým životem" (zasněně se usměje) „Zvláštní ale je, že netuším, co se tam stalo."

Skurut: „Proč se nejdeš podívat, hm?"

Nekromant: „Ještě nenastal správný čas, nevím proč, jen to cítím." (najednou se zvedne a odchází do vzdáleného rohu, obličej si zahalí kápí)

Skurut: (opile zkoumá prázdné lahve od kořalky)

Hostinský: (vrací se s vyděšeným výrazem) „Měl jsi pravdu, poutníku. Všudem kolem leží mrtvých. Ve zvratcích a troše krve. Nechápu to. Stromy a domy stojí , půda je celistvá, lesy nehoří. Řekni mi, co se stalo! (zamíří k nekromantovi)

Nekromant: „Stůj!" (rázně, hostinský se zarazí) „Sáhla na Tebe smrt"

Hostinský: „To je nesmysl. Ať se stalo cokoli, skončilo to. Soudný den nikdy netrvá dlouho. Kdo měl zemřít, je mrtev."

Nekromant: (Stáhne si kapuci a pohlédne na hostinského) „Cítim to. Až zemřeš, přivedu Tě zpět a pohovoříme o tom."

Hostinský: „Blázni v mém sklepě nemají co dělat. A vlastně v celé krcmě - ven!" (ukáže ke schodům).

Nekromant: (sklopí hlavu) „Už jen chvilku.."

Hostinský: (vyrazí k němu jakoby ho chtěl vyhodit) „Řekl jsem..." (zarazí se, chytí se za hrudník, lape po dechu, začíná kašlat, dávit se, klesá nakonec k zemi a zůstává ležet na zemi)

Skurut: (vyskočí na nohy, ale motá se, zakopne o hostinského tělo, spadne na zem a šoupe se směrem ke schodům) „Co jsi mu pro samotného Dark Elfa udělal?!

Nekromant: „Nic. Ale je mi líto, že si se ho právě dotknul. I ty se k němu tedy připojíš."

Skurut: (škobrtne a dřepne si opile na zem) „Já to věděl, ještě že jsem se naposled pořádně napil" (s chrčením pomalu umírá)

Nekromant: (spokojeně prochází po místnosti) „Vskutku se ta novinka povelda velkolepě. Tolik netknutých těl. Má nová armáda bude velkolepá! Povstnte vy dva!" (skurut a hostinský vstanou, ale jsou povislí) „A POVSTAŇTE VŠICHNI DNES PADLÍ DO MÝCH SLUŽEB!"

* * *

2. místo: Bomi

Jednoaktová hra Nákaza

Postavy:
Profesor Rubáš - upjatý představený cechu nekromantů a zástupce sjednocených nemrtvých odborů
Cvalík Kusbůček - bodrý zástupce hobitích krajů
Borg Hlavodrť - mocný skurutí válečník, toho času náčelník celé Hordy, alespoň než jej někdo porazí v souboji o vůdcovství
Kaštánek - košatý vyslanec entí rady, toho času v plném květu
Sir Reginald Hromovous - vážený postarší zástupce lidské rasy, slavný válečník, jehož časy již pomalu míjejí
L´Oreal Zlatovlas - sličný elfí princ
Grom Kovotep - mohutný trpasličí předák z Trpasluje
Frach Šupináč
- zakrslý skřetí politik
Ghaunadaur Temný - tajemný kníže z říše temných elfů
Kronan Obyvatel - sjednotitel barbarských kmenů
Mistr Silváno - nejstarší z rady mágů, lehce senilní a roztržitý


Scéna:
Nádvoří mohutného hradu, na němž je postaven veliký kulatý stůl, kolem nějž sedí jednotlivé postavy. Po stranách postávají lokajové a připravení servírovat jídlo a pití.


Scénář:

*Opona se otevírá.

*Sir Reginald Hromovous stojí a mluví ke shromáždění.

Sir Reginald: Mí drazí přátelé, vítám vás u tohoto stolu a děkuji, že jste dorazili tak rychle. Nákaza se rychle šíří a je třeba jednat, proto jsem svolal tuto rad národů. Doufám, že se povzneseme nad všechny dřívější neshody a společně vyřešíme tento problém.

*Všichni přikyvují, kromě Kaštánka, který upjatě hledí před sebe, a profesora Rubáše, který se cynicky ušklíbá.

Cvalík Kusbůček: Děkuji za pozvání, sire. Jen bych se chtěl zeptat, už bude občerstvení? Už dobré dvě hodiny jsem nic nesnědl a s kručením v břiše se nedá vůbec přemýšlet. Jistě mi rozumíte...

*Sir Reginald obrátí oči v sloup, ale pokyne lokajům. Ti začínají nosit na stůl drobné pochutiny a pití.

Sir Reginald: Mistře Silváno, mohl byste nám, prosím, říct, co jste zjistili o Nákaze.

Mistr Silváno: Ehm, jistě, jistě. Tedy, věc se má tak, že... Vlastně jsme jaksi zjistili... Nákazu způsobují, ehm, bakterie...

*Borg Hlavodrť vyskočí a bouchne pěstí do stolu.

Borh Hlavodrť: Tak my ty baterkie vzít a praštit je, až oni umřít!

Mistr Silváno: Ehm, kolego, to jaksi, obávám se, ehm, nejde. B-A-K-T-E-R-I-E (*hláskuje pečlivě) jsou velmi malé, nejde je jaksi, ehm, praštit.

Borh Hlavodrť: Tak my poslat trpaslíci, ti taky malí!

*Grom Kovotep ho probodává pohledem.


Mistr Silváno:
Ehm, menší než trpaslíci. Jsou jaksi VELMI malé, takže je, ehm, jaksi nelze běžný okem ani jaksi vidět. A právě jaksi přeskakují z, ehm, nemocných na zdravé a tím jaksi šíří, ehm, Nákazu.

*Borg Hlavodrť si rozladěně sedá a tváří se zadumaně, protože se dosud nesetkal s problémem, který by nešel vyřešit rozdrcením něčeho nebo někoho.

L´Oreal Zlatovlas: Navrhuji využít mocných elfích léčivých kouzel, díky kterým...

Ghaunadaur Temný: Buzny! (*Přerušuje elfa a hanlivé slovo neuměle maskuje zakašláním. Grom Kovotep se burácivě směje a nesnaží se to maskovat vůbec ničím.)


Profesor Rubáš:
Pánové, prosím, uklidněme se. Můj čas je velmi cenný a přijel jsem vlastně jen ze solidárnosti. Smrtící Nákaza nás nemrtvé vlastně tolik netrápí, byť přiznávám, že se potýkáme s nečekanou populační explozí, což s sebou nese samozřejmě jisté komplikace...

Cvalík Kusbůček: Ehm, smím se zeptat, kdy se bude podávat oběd? (*Mile se usmívá, zatímco se cpe jednohubkami, ale zůstává bez odpovědi.)

Kronan Obyvatel: To chce pálenku! Není nemoc, kterou by nevyléčila pořádná pijatika!

Grom Kovotep: No konečně rozumný slovo!

Mistr Silváno: Ehm, vlastně máte jaksi částečně pravdu, kolegové. Silný alkohol tyto, ehm, bakterie, jaksi zabíjí. Takže... bychom jaksi, ehm, doporučili, ehm, oplachovat si v něm ruce.

Kronan Obyvatel a Grom Kovotepec unisono: COŽE? Vylívat chlast?

Frach Šupináč: Tady musím kategoricky protestovat. Mytí rukou je zcela proti naší skřetí kultuře! Považujeme tento návrh za hanlivý rasistický útok na naši menšinu!

*Sir Reginald si povzdechne a schová hlavu do dlaní.


Mistr Silváno: Ehm, podle našich výpočtů jaksi Nákaza může zabít až... tady to mám někde poznamenané... jistě tady to je... tedy, ehm, asi třetinu obyvatel.


Ghaunadaur Temný: Přátelé... My, temní elfové, máme jedno řešení. Leč víme, že se vám bude zprvu jevit nepopulárním...

L´Oreal Zlatovlas: Jistě krvavé rituály. Jako vždycky...

Ghaunadaur Temný: Ano, víme, vaše kultury toto neuznávají, ale musíte přiznat, že naše obřady fungují. Zvažte tuto možnost alespoň na chvíli. Během pá dní může být Nákaza zastavena.

Kronan Obyvatel: A kolik lidí by bylo potřeba obětovat? (*Ptá se opatrně a o věci evidentně přemýšlí.)

Ghaunadaur Temný: Ptali jsme se našich bohů a zachrání jednoho živého za jednu oběť.

Mistr Silváno: Ale to je, jaksi, ehm, víc než kolik jaksi zahubí Nákaza.

Ghaunadaur Temný: Ale funguje to! (*Úlisně sesměje)

Borg Hlavodrť: To mně líbit! Obětovat skřety, těch stejně moc!

Frach Šupináč: Tak toto je ovšem skandální! Z toho vyvodíme následky! Zcela otevřený rasistický útok pouze na základě barvy kůže!

Grom Kovotep: Dyť ste oba zelení!

Kaštánek: T a k é   v á s  z d r a v í m,  s i r e  R e g i n a l d e. (*Pomalu burácí.)   E n t í  r a d a  d ě k u j e  z a   p o z v á n í  a   p o s í l á   p o z d r a v y.

*Sir Reginald upadá do hlubší deprese.


L´Oreal Zlatovlas: Drazí přátelé, prosím, zkusme na chvíli odložit své sváry. Skutečně se domnívám, že elfí magie by mohla tento problém vyřešit. Stačí jen na jeden den rozputit vaše magické štíty...

Grom Kovotep: Nikdá!

Borg Hlavodrť: Co to být magická štíta?

Ghaunadaur Temný: Cha, to zrovna. A nechtěli byste i naši manu?

L´Oreal Zlatovlas: No, vlastně...

Ghaunadaur Temný: Vy si asi myslíte, že jsme tady všichni padlí na hlavu! Beztak jste Nákazu vypustili vy a teď ji chcete využít jako záminku k našemu ovládnutí.

*Grom Kovotep, Frach Šupináč a Kronan Obyvatel souhlasně bručí a přikyvují.

L´Oreal Zlatovlas: Takové nařčení kategoricky odmítám. I naši lidé na nákazu umírají!

Ghaunadaur Temný: Takže ta vaše magie zase tolik nefunguje, co? Cha!

*L´Oreal Zlatovlas ostentativně obrátí oči v sloup.

Sir Reginald: Vážení, prosím. Tohle hašteření nikam nevede. Zkusme vymyslet něco konstruktivního, co pomůže všem.

Mistr Silváno: Ehm, jaksi, my bychom... Jaksi umíme, ehm, poznat jestli je eee... jaksi člověk nakažený nebo ehm jaksi není. Takže kdyby... Mohli bychom jaksi, ehm, jaksi oddělit ty, co tuhletu, ehm, Nákazu jaksi šíří.

Borg Hlavodrť: A rozdrtit je!

Kronan Obyvatel: Vyhnat je do divočiny!

L´Oreal Zlatovlas: Vyléčit je!

Grom Kovotep: Zazdít jich!

Ghaunadaur Temný: Obětovat je bohům!

Cvalík Kusbůček: A bude k obědu také pivo?

Grom Kovotep: Hmmm, pivo bych si dal!

Kaštánek: E n t í   r a d a  j e  z n e p o k o j e n a  š í ř e n í m   t é  z l é  N á k a z y . . .


Profesor Rubáš: Jak to tak vidím, naše říše zažije jistý populační boom...

Frach Šupináč: My, a teď mluvím za všechno skřetstvo, si myslíme, že by bylo vhodné především udržet v chodu náš průmysl a to formou dotací a nevratných půjček ze strany ostatních říší.

Grom Kovotep: No jistě! Šak byste na tem chtěli zas enem vydělat!

Kronan Obyvatel: My myslíme, že Nákaza nám pomůže. Vezme si slabé a kmen bude silnější!

Profesor Rubáš: Správně! (*Široce se usmívá.)

Borg Hlavodrť: Tady to jen samé kecy! My jít a rozdrtit každý, kdo zakašlat! A taky ty bageterie, co to dělat.

*Borg Hlavodrť rázně odchází. Mistr Silváno pro jistotu potlačuje náhlý záchvat kašle a po očku obezřetně sleduje skuruta.

L´Oreal Zlatovlas: Inu, pokud zde není zájem o naši léčivou magii, myslím, že také půjdu.

Ghaunadaur Temný: Jen táhni.

*L´Oreal Zlatovlas uraženě odchází.

Kronan Obyvatel: Půjdu sdělit kmeni, co nás čeká. Bohové s vámi.

*Kronan sedá na koně a odjíždí.

Grom Kovotep: Todleto je celý zbytečná ztráta času. Opevníme sa v našich pevnostech a žádná podělaná Nákaza si na nás nepříjde! Majte sa jak chcete!

*Grom Kovotep dusá pryč.

Cvalík Kusbůček: Takže oběd nebude? No to je skandální! Odjíždím! Snad ještě stihnu druhý oběd doma...

*Vyhrabe se na poníka a odjíždí

Ghaunadaur Temný: Čeká mě ještě nějaké to obětováníčko našim bohům, takže už také pojedu. Kdybyste si to rozmysleli, naše obětiště jsou vám otevřená.

*Teleportuje se pryč (Provést pomocí systému kladek, propadla a pyrotechniky).

Profesor Rubáš: Inu, děkuji za pozvání, ale zdá se, že musíme říši připravit na nával nových služebníků. Přeji příjemnou zábavu.

*Píská si, nasedá na nazghůla (model z papírmaše na kladkách) a odlétá.

Frach Šupináč: Jistě, jako vždy jste naši menšinu opustili a nechali bez pomoci. Co jsem taky mohl čekat. Odporný rasismus! Nikdy nikdo nemyslí na skřety. Dobří jsme vám akorát na práci a do boje. Jenom berete, nic nedáváte...

*Frach odchází brblaje si pro sebe.

Mistr Silváno: Ehm, inu, jaksi se zdá, že je jednání jaksi, ehm, rozpuštěno. Tak vám, ehm, sire Reginalde, přeji jaksi hodně štěstí.

*Ztuhle se uklání a o holi se belhá pryč.


*Sir Reginald se smutně rozhlédne kolem stolu, kde už sedí pouze Kaštánek koukající upřeně do prázdna před sebou.

Sir Reginald: Tak vám děkuji, přátelé, že jsme se v této těžké chvíli dokázali domluvit. Jako vždy...

*Sir Reginald dává pokyn služebnictvu a sám zklamaně odchází pryč.

*Lokajové uklízí nádobí ze stolu a postupně též mizí. Slunce pomalu zapadá (spustit papírový model, ztlumit osvětlení). Kaštánek dál sám sedí u stolu a nehnutě hledí před sebe.


Kaštánek: . . . p r o t o  m ě  s e m  p o s í l a j í  s  l é k e m  p r o  v a š e   l i d i . . .


*Opona padá.

Hodnocení článku: Hodnocení 0.00, Hodnotilo 0 uživatelů